„Všichni se shodují, že dveře NATO jsou otevřené, že Ukrajina se stane členem a je na spojencích NATO, a ne na Rusku, aby rozhodli, kdy se tak stane,“ řekl Stoltenberg po schůzce ministrů zahraničí v norském Oslu. Zdůraznil, že Moskva v tomto ohledu nemá žádné právo rozhodnutí o přijetí Ukrajiny mezi spojence nějakým způsobem vetovat.

Ministři zahraničí členských zemí podle Stoltenberga probrali možnosti, jak Ukrajinu k NATO přiblížit. Součástí je i plán na povýšení stávajících formálních vztahů s Kyjevem ze stávající Komise NATO-Ukrajina na novou Radu NATO-Ukrajina. 

„Byl by to významný krok k vytvoření společného poradního fóra s Ukrajinou, které by zasedlo k jednacímu stolu jako rovný s rovným a projednávalo klíčové otázky naší bezpečnosti,“ uvedl Stoltenberg.

Šlo by o první krok v posilování politického partnerství mezi Aliancí a Kyjevem od začátku války. Ukrajina by byla plnoprávným členem u jednacího stolu, namísto pozice hosta v diskusích, jak je tomu v současné době. Ukrajinci by pak mohli svolávat schůzky a podávat přímé informace o situaci na bojišti. Rada by přispěla k formování Ukrajiny jako budoucího člena a status by pomohl co nejvíce Kyjev přiblížit standardům spojenců.

„Nevíme, kdy válka skončí. Ale musíme zajistit, že až se tak stane, budeme mít důvěryhodná opatření, která zaručí bezpečnost Ukrajiny v budoucnu a rozbijí ruský cyklus agrese,“ řekl šéf NATO. Podle svých slov je přesvědčený, že na nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Vilniusu k tomu bude panovat všeobecný konsenzus.

Že se Ukrajina jednou stane členskou zemí Aliance, se shodl už summit NATO v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO k bránící se zemi, která už o vstup loni v září formálně požádala, bude podle Stoltenberga jedním klíčovým tématem právě summitu v litevském Vilniusu.

Jak dodal, ukrajinští obránci sice nyní mají díky pomoci Západu vybavení a schopnosti, které potřebují k osvobození dalšího okupovaného území, ale západní společenství musí udělat víc. 

Aliance proto pracuje na přípravě několikaletého balíčku podpory včetně financování, který má zajistit odstrašení a obranu Ukrajiny z dlouhodobého hlediska a pomůže Kyjevu obnovit bezpečnostní a obranný sektor a převede Ukrajinu od doktrín, vybavení a výcviku ze sovětské éry k plné interoperabilitě s NATO.

„Domnívám se, že v Moskvě si myslí, že demokracie jsou líné, že nejsme připraveni stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba, a my se chystáme dokázat opak tím, že prokážeme, že demokracie jsou skutečně schopny postavit se za své hodnoty,“ řekl. Důkazem má být právě víceletý program implementace přechodu ze sovětské éry na standardy NATO.

Připomněl, že se postupně významně mění zahraniční pomoc, kterou Kyjev dostává. Zatímco zpočátku se pozornost soustředila hlavně na lehké protitankové zbraně a lehčí zbraňové systémy, postupně spojenci přešli na dodávky těžkého dělostřelectva, tanků obrněnců až po vyspělé protivzdušné systémy.

„Typ podpory, kterou poskytujeme, se změnil stejně jako svět, jak se změnila válka. Ale v zásadě je poselství stejné, že spojenci NATO nejsou stranou konfliktu. Pomáháme Ukrajině bránit se. To je právo zakotvené v Chartě OSN a my budeme nadále podporovat Ukrajinu, aby toto právo prosazovala,“ dodal.