natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

Zpravodajství

Nenecháme se zastrašit, odmítl šéf NATO ruské hrozby kvůli Finsku i Ukrajině

4. dubna 2023 10:12

Úterní vstup Finska do NATO bude historickou událostí a přímým důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. Připomněl, že Rusko řadu let posiluje svou vojenskou přítomnost v bezprostřední blízkosti Finska a ruský prezident Vladimir Putin opakovaně ukázal, že je ochoten použít vojenskou sílu proti svým nejbližším sousedům.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem v centrále Aliance. (4. dubna 2023) | foto: NATO Photos

„Prezident Putin měl jako deklarovaný cíl invaze na Ukrajinu méně NATO. Dostává se mu přesného opaku,“ prohlásil Stoltenberg před zahájením dvoudenní schůzky ministrů zahraničí NATO, jehož součástí bude i ceremoniál oficiálního vstupu Finska mezi spojence.

Stoltenberg upozornil, že Rusko už řadu let posiluje svou vojenskou přítomnost na severu v těsné blízkosti Norska, ale také Finska a Moskva opakovaně ukázala, že je ochotná použít vojenskou sílu proti svým sousedům.

Připomněl, že právě obavy z další ruské agrese po invazi na Ukrajinu byly tím hlavním důvodem, proč loni v květnu Finsko a Švédsko zažádaly o vstup do NATO.

Členství v Alianci podle jeho slov zvýší bezpečnostní záruky Finska, na které se okamžitě začne vztahovat pravidlo o kolektivní obraně v případě napadení. Stoltenberg podotkl, že spojenci zatím neplánují nějaké stále rozmístění společných jednotek v severské zemi, ale situaci v hraniční oblasti s Ruskem budou průběžně vyhodnocovat.

Rusko na vstup Finska do NATO reaguje ostrou kritikou a hrozbami. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle státní agentury RIA Novosti v úterý prohlásil, že vstup Finska do vojenské aliance a kroky NATO ke zvýšení vlastní bojové připravenosti „zvyšují riziko konfliktu“.

Šojgu varoval, že některé běloruské vojenské letouny jsou nyní schopné nést jaderné hlavice a že do Běloruska byly převedeny raketové systémy Iskander, které mohou být použity k nesení konvenčních nebo jaderných hlavic.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval, že v reakci na vstup Finska do NATO bude Moskva nucena přijmout „protiopatření“ k zajištění bezpečnosti Ruska.

Krok Helsinek označil za „zásah“ do bezpečnosti Ruska a uvedl, že struktura NATO je vůči Rusku nepřátelská. Samotný ruský prezident Putin koncem března avizoval, že nechá v Bělorusku rozmístit taktické jaderné zbraně.

Ještě loni v červnu přitom prohlašoval, že „není nic, čeho se bát“ v případě členství Finska nebo Švédska v NATO.

Jaderná rétorika ruských představitelů je ale podle šéfa NATO vzorcem nebezpečného způsobu, kterým se Rusko a prezident Putin snaží zastrašit spojence v další podpoře Ukrajiny i dalšímu posilování spojenectví.

„Nenecháme se zastrašit. Budeme nadále podporovat Ukrajinu. NATO samozřejmě zůstává ostražité. Velmi pozorně sledujeme, co Rusko dělá. Ale zatím jsme neviděli žádné změny v jejich jaderné pozici, které by vyžadovaly nějakou změnu naší jaderné pozice,“ konstatoval.

NATO podle něj zůstává jadernou aliancí, která odstrašuje a brání všechny spojence a samozřejmě i nadále sleduje jakékoli potenciální rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.