Jak je zánik smlouvy INF o likvidaci střel středního a kratšího doletu vážný?
Vzhledem k tomu, že smlouva INF a jí nastolený řád fungoval třicet let, tak nepochybně je jednou z největších bezpečnostních výzev. Záleží na tom, co se bude dít, pokud smlouva skutečně zanikne.

Odstartuje to další závody ve zbrojení?
Je těžké předvídat, co se bude dít na Západě, protože pro západní státy jsou kroky ohledně vývoje nových střel a modernizace arzenálu trochu obtížnější než pro Rusko. Případné modernizační kroky budou určitě vyvolávat značné debaty v jednotlivých členských státech NATO. Troufám si říci, že Rusko podobně jako v čase debat o protiraketové obraně ve střední Evropě nebo o střelách středního dosahu v osmdesátých letech jednoznačně vyvine značné úsilí k ovlivňování těchto diskuzí.

Jakým způsobem?
Určitě sáhne po vlivových operacích, aby ten proces případné modernizace a zejména případného rozmístění nových nosičů byl co nejkomplikovanější. Severoatlantická aliance ale zároveň už avizovala, že ani v případě zániku INF neplánuje žádné okamžité kroky na evropském kontinentě v podobě případného rozmísťování nových střel.

Ale co další země jako Čína, Írán nebo Pákistán, které takovou smlouvou nijak svázány nebyly?
Pravdou je, že bez ohledu na INF, která omezovala rozmísťování systémů USA a Ruska, byl vývoj a nárůst počtu nosičů právě této třídy u jiných aktérů v posledních třiceti letech poměrně velmi intenzivní.

A nemůže být zánik dohody dvou největších jaderných hráčů zelenou pro další, aby usilovali o zisk jaderných zbraní?
Do budoucna nelze zcela vyloučit rozšíření toho neoficiálního jaderného klubu o další státy. V Japonsku i Jižní Koreji jsou občas slyšet hlasy volající po zisku vlastních jaderných zbraní. Pořád si ale troufám tvrdit, že jde o pozici slabších až marginálních skupin. Pokud však získá jaderné schopnosti Írán, mohlo by to jednoznačně vést některé aktéry, třeba Saúdskou Arábii, aby směřovali své snahy k získání vlastních jaderných prostředků.

V případě Japonska nebo Jižní Koreje by to ale bylo vzhledem k dlouhodobým úzkým vazbám na USA poměrně závažné rozhodnutí?
Troufám si tvrdit, že některé kroky mohou být ovlivněny také tím, jak vnímají bezpečnostní garance poskytované Spojenými státy a jak vnímají spolehlivost takzvaného rozšířeného odstrašování. Země jako Japonsko a Jižní Korea i Saúdská Arábie jsou signatáři o nešíření jaderných zbraní. Musely by smlouvu porušit nebo vypovědět.

Na druhou stranu však mohou sloužit jako pomyslná páka na Spojené státy, aby přehodnotily některé své kroky vůči nim, třeba týkající se obchodních vztahů.

A co vytvoření nové verze smlouvy INF, rozšířené o další státy, tedy především Čínu?
Zánik INF je jedním z důsledků zhoršování vztahů mezi Západem a Ruskem. Bez optimalizace vzájemných vztahů nebude možné, že by se v krátkodobé perspektivě podařilo smlouvu nahradit nějakým novým aktuálním dokumentem. Posiluje to tak skepsi vůči tomu, zda proces kontroly zbrojení vůbec bude pokračovat.