„Plánujeme svět bez smlouvy INF... Všechny kroky, které podnikneme, budou koordinované, úměrné a defenzivní. A nemáme v úmyslu nasadit nové pozemní jaderné střely v Evropě,“ řekl Stoltenberg před dvoudenní schůzkou ministrů obrany NATO, která začíná ve čtvrtek v Bruselu.
USA odstoupily od smlouvy o likvidaci raket, Rusko hrozí odvetným opatřením |
Diskuze o opatření vůči ruskému chování a vypovězení smlouvy ze strany USA a pak i Ruska bude jedním z hlavních témat. Podle Stoltenberga se Aliance musí přizpůsobit světu s více ruskými raketami a zajistit efektivní obranu a odstrašení.
„Nebudu spekulovat o tom, jaké kroky to budou,“ řekl šéf NATO. Ujistil, že spojenci jsou nadále odhodlaní pracovat na smysluplné kontrole zbrojení a nešíření jaderných zbraní.
„NATO nechce nový závod ve zbrojení. Protože to by nebylo v zájmu nikoho,“ dodal Stoltenberg. Znovu vyzval Rusko, aby „nastoupilo zodpovědnou“ cestu a vrátilo se k plnému dodržování podmínek dohody INF.
INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)
|
USA s podporou všech ostatních členů NATO počátkem února smlouvu z roku 1987, která zakazovala vývoj a rozmísťování kategorie střel s doletem 500 až 5 000 kilometrů, vypověděly. Následně stejný krok učinila i Moskva. Začala tak běžet půlroční výpovědní lhůta, po jejímž uplynutí smlouva zanikne.
Podle Washingtonu smlouvu Rusko porušuje výrobou a rozmisťováním nové střely s plochou dráhou letu s označením SSC-8 nebo též Novator 9M729. Moskva obvinění popírá a naopak obviňuje Američany.
Stoltenberg zopakoval, že všichni členové NATO zastávají názor, že Rusko pravidla dohody dlouhodobě porušuje. „Rusko dál vyvíjí a rozmísťuje několik praporů střel SSC-8,“ řekl.
Českou republiku bude v Bruselu zastupovat ministr Lubomír Metnar (za ANO). Jednání se bude poprvé moci účastnit také představitelé Makedonie, která nedávno podepsala přístupový protokol do NATO a již jen čeká na jeho schválení parlamenty všech členských zemí.
Ministři budou během dvoudenní schůzky projednávat také připravovaný program s názvem „4x30“. Spojenecké velení chce mít pro případné nasazení prakticky neustále k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek bojových letounů a 30 bojových lodí, nasaditelných do 30 dnů.
Členské země by také měly předložit zprávy o plnění svých závazků ve výdajích na obranu a ministři zhodnotí zahraniční operace v Afghánistánu, Iráku a Kosovu.