„Rusko má stále možnost smlouvu INF zachránit, příležitost existuje. Pokud se nevrátí k jejímu dodržování, musíme odpovědět. Musíme se pak tedy připravit na svět bez této smlouvy,“ prohlásil Stoltenberg před začátkem dvoudenního jednání ministrů obrany NATO.

Právě vztahy s Ruskem jsou jedním z klíčových témat. Česko na jednání zastupuje náměstek ministr obrany Jakub Landovský.

Aliance podle něj už nebude déle tolerovat, že Rusko smlouvu porušuje roky. „Pokud Rusko nezmění své chování, budeme reagovat politickými a vojenskými opatřeními, cvičeními a konvenční obranou,“ uvedl Stoltenberg. Ministři obrany podle něj znovu potvrdili, že NATO nebude v reakci v Evropě rozmisťovat nové jaderné zbraně. „Nebudeme zrcadlit ruské kroky. Nechceme nové závody ve zbrojení, ale věrohodné odstrašení,“ dodal.

Upozornil, že za během příštího týdne by mělo proběhnout zasedání Rady NATO-Rusko, kde spojenci chtějí ruským zástupcům tlumočit svá rozhodnutí.

Spojenci podle Stoltenberga chystají společný postup a možná opatření, jak reagovat, pokud Moskva podmínky smlouvy nezačne do 2. srpna dodržovat a smlouva zanikne. Jaké kroky či opatření Aliance podnikne, ale neupřesnil. „Připravujeme, diskutujeme, zvažujeme různá opatření a budeme nadále vyzývat Rusko, aby smlouvu zachránilo,“ řekl.

Na dotaz, zda by v takovém případě Aliance jako jeden z kroků například překonfigurovala svou protiraketovou obranu budovanou kvůli íránské a severokorejské raketové hrozbě nově i vůči Rusku, se odpovědi vyhnul.

„Neřeknu, co přesně uděláme, protože jsme stále zaměřeni na to, aby se Rusko vrátilo k dodržování smlouvy,“ konstatoval.

Připustil ale, že spojenci dosud nezaznamenali žádnou snahu nebo změnu v chování Ruska, která by zvrat v napjatých vztazích Západu s Ruskem alespoň signalizovala. „Čas se krátí a pravděpodobnost, že Rusové obrátí, bude samozřejmě klesat každým dnem,“ dodal.

Dohoda INF mezi USA a Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje vývoj, výrobu, testování a rozmisťování střel s doletem 500–5 500 kilometrů.

Dohoda prakticky zcela eliminovala celou jednu kategorii jaderných zbraní. USA před časem ale obvinily Rusko, že minimálně od roku 2005 vyvíjí a rozmisťuje novou střelu s označením Novator 9M729 nebo též SSC-8, která do této kategorie patří.

Všech 29 členů NATO se shodlo, že nový systém představuje významné bezpečnostní riziko a USA proto 2. února zahájily šestiměsíční výpovědní proces dohody. Smlouva tak v srpnu zanikne.

Rusko obvinění odmítá, ze zániku smlouvy viní Spojené státy a hrozí protiopatřeními. Shodou okolností právě ve středu horní komora ruského parlamentu schválila zákon o pozastavení platnosti smlouvy INF. Přijatý zákon, který už předtím schválila dolní komora, nicméně dává prezidentovi Vladimiru Putinovi právo dohodu obnovit.

Návrh zákona předložil sám prezident Putin koncem května a má jen tři věty. První stanoví pozastavení platnosti dohody, druhá uvádí, že o obnovení platnosti dohody rozhoduje prezident a třetí konstatuje, že zákon vstupuje v platnost oficiálním zveřejněním.

Na úterní a dnešní prohlášení šéfa NATO už stihl reagovat náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle něj Rusko na případné akce NATO adekvátně odpoví. „Pokud se tyto hrozby naplní v konkrétní akci, přijmeme odvetná vojenská opatření,“ citovala Rjabkova agentura TASS.