„To znamená, že všechna omezení leteckých aktivit v této oblasti nebo v tomto vzdušném prostoru jsou nyní zrušena,“ uvedl Stoltenberg. Už loni NATO po patnácti letech otevřelo vyšší letové hladiny nad územím Kosova pro civilní lety.

Zákaz pro srbské vojenské lety platil v pásu širokém 15 kilometrů od kosovských hranic. Omezení bylo součástí příměří uzavřeného v roce 1999, kterým skončily letecké údery proti tehdejšímu režimu jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. NATO tehdy bombardovalo srbské cíle, aby donutilo Miloševiče zastavit krvavé operace srbských sil proti albánským povstalcům v Kosovu.

Od té doby bylo Kosovo pod správou OSN, než v únoru vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Nezávislost dosud uznalo přes 100 zemí, mezi nimi USA i většina evropských států včetně Česka.

Země o rozloze necelých 11 tisíc kilometrů čtverečných patří k nejchudším státům Evropy a je odkázána na pomoc Západu. Srbsko zemi stále považuje za součást svého území, i když v dohodě s EU v roce 2013 uznala legitimitu kosovských institucí.

„Letecká kampaň, kterou NATO zahájilo v roce 1999, nikdy nebyla namířena proti lidem Srbska. Šlo o zastavení nepřijatelné akce Miloševičovy vlády, kterou odsoudilo mezinárodní společenství,“ uvedl Stoltenberg v Bělehradě po setkání s premiérem Aleksandarem Vučičem.

Svou cestu do Srbska přitom označil za součást „nového začátku“ ve vztazích mezi NATO a Srbskem. „Což je mnohem důležitější než kdy jindy, protože čelíme mnoha společných bezpečnostním problémům,“ konstatoval Stoltenberg. Se srbskými představiteli jednal o Akčním plánu individuálního partnerství s NATO, který obě strany uzavřely letos v lednu.

Stoltenberg připomněl, že narozdíl od jiných zemí v regionu Srbsko neusiluje o členství v Alianci, nicméně spojenci řadí zemi ke svým partnerům. „Tak dlouho, jak se rozhodnete zůstat neutrální, budeme i nadále usilovat o rozvoj a posílení naší spolupráce se Srbskem jako s neutrální zemí,“ předeslal Stoltenberg.

Avizoval rovněž zřízení nového svěřeneckého fondu NATO, který pomůže Srbsku hradit likvidaci 2 tisíc tun nepotřebné munice.