„NATO se musí přizpůsobit, aby vyhovělo potřebám náročnějšího strategického prostředí, které se vyznačuje návratem k soupeření, vytrvale agresivním Ruskem, vzestupem Číny,“ uvedla skupina expertů ve své zprávě určené lídrům Aliance.

Takzvaná „rada moudrých“ vedená bývalým německým ministrem obrany Thomasem de Maiziérem a někdejším náměstkem americké ministryně zahraničí Wessem Mitchellem doporučila, aby NATO především „posílilo svou politickou dimenzi“, včetně „rozhodovacího procesu a politických nástrojů umožňujících rychle reagovat na současné a vyvíjející se hrozby“.

Severoatlantická aliance sice podle expertů po ruské anexi Krymu v roce 2014 prokázala své opodstatnění a odůvodnila vojenskou modernizaci, nyní však musí „hrát větší roli v mezinárodním pořádku“.

Sedmašedesátistránkový dokument expertní skupina představila v úterý ministrům zahraničí států NATO během jejich pravidelného jednání.

Alianci nyní čeká debata o doporučeních, kterých dokument předkládá celkově 138. Ta sice nejsou závazná, ale na summitu NATO v druhé polovině příštího roku by Aliance chtěla minimálně některá z nich začít uvádět do praxe.

Zpráva expertní skupiny označuje za klíčové body boj proti mezinárodnímu terorismu a militantním skupinám, vypracování obranné strategie pro takzvané jižní křídlo Aliance a zvýšení připravenosti pro příchod nových technologií.

„NATO během studené války čelilo pouze jedné velké hrozbě... dnes čelí dvěma soupeřům, trvalé hrozbě terorismu a nestabilitě na jižní periferii NATO,“ píše se v dokumentu.

Reformy pro adaptaci na nové bezpečnostní prostředí lze podle expertů částečně dosáhnout aktualizací hlavní „Strategické koncepce“ NATO, která platí od roku 2010 a která mimochodem označuje Rusko za partnera.

Spojenci by v budoucnu měli nadále uplatňovat vůči Moskvě duální politiku odstrašení a dialogu. Na ruské hrozby a nepřátelské akce pak musí podle doporučení reagovat v absolutní shodě a jednotně. „Rusko zavádí širší škálu hybridních nástrojů včetně kyberútoků, státem schválených atentátů a otrav,“ varuje zpráva.

Zvláštní jednotky, digitální summity i wargaming

Kromě Ruska a mezinárodního terorismu označuje zpráva za hlavní hrozbu pro alianční země posilování globální role Číny a možnosti a rizika spojená s kyberprostorem a umělou inteligencí.

Experti doporučují, aby spojenci zařadili výzvy a hrozby spojené s Čínou do všech aspektů rozhodování a adaptace. Zvážit by měli rovněž vytvoření speciálního poradního orgánu, který by neustále sledoval všechny aspekty bezpečnostních zájmů spojenců ohledně Číny.

Vrchní velitel sil NATO by pak měl nést odpovědnost za odolnost a připravenost kolektivní obrany vůči možným čínským aktivitám, které by ji mohly ohrozit.

Kvůli rostoucímu vlivu a síle Číny by pak NATO mělo prohloubit konzultace a spolupráci s indo-pacifickými partnery a zahájit vnitřní diskusi o možném budoucím partnerství s Indií.

„Vliv Číny roste také na Blízkém východě. Čína podepsala strategické partnerství s Íránem, je největším dovozcem ropy z Iráku, vklínila se do afghánského mírového procesu a je největším zahraničním investorem v regionu,“ varují experti.

Poradní skupina doporučuje také vytvoření zvláštní jednotky, která by monitorovala a vyhodnocovala rusko-čínskou vojenskou, technologickou i politickou spolupráci, včetně koordinace v dezinformačních kampaních a hybridních akcích vůči Západu.

Zpráva upozorňuje, že Čína má ambici se do roku 2030 stát světovým lídrem v oblasti umělé inteligence a do roku 2049 pak světovou technologickou supervelmocí.

Aliance by proto podle doporučení měla zvýšit analytické a zpravodajské kapacity pro předvídání a reakci na čínské aktivity, které podkopávají bezpečnost spojenců a ve spolupráci s EU pokračovat v identifikaci zranitelných míst klíčových odvětvích a dodavatelských řetězcích.

Na úrovni Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, doporuče poradní skupina zavést praxi pravidelný wargamingových simulací a hodnocení scénářů možných hrozeb.

Podobně by pak Aliance měla pravidelně pořádat digitální summity na úrovni vlád a soukromého sektoru s cílem najít mezery a rizika pro kolektivní obranu v souvislosti s novými technologiemi a rozvojem umělé inteligence a zároveň definovat normy chránící před jejich vojenským zneužitím.

Hledání způsobu pro rychlé rozhodování

„Zpráva a její doporučení nám umožní pracovat na dalším posilování Aliance,“ uvedli ve společném prohlášení šéfové francouzské a německé diplomacie Jean-Yves Le Drian a Heiko Maas.

Podle expertů musí NATO pro adaptaci také najít způsob, jak omezit blokování některých politických rozhodnutí jednotlivými zeměmi, jak to učinilo například Maďarsko v případě plánu na užší partnerství s Ukrajinou nebo Turecko při snahách o bližší spolupráci Aliance s Izraelem.

Aliance by se měla podle doporučení dohodnout na možnosti rychlého rozhodování a implementaci politiky při neustále se měnícím strategické prostředí.

Zpráva s doporučeními „rady moudrých“ přichází rok poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron přirovnal fungování NATO k „mozkové smrti“. Americký prezident Donald Trump už při svém nástupu do úřadu označil Alianci za „zastaralou“.

Spojenci v posledních letech čelí vnitřním sporům a někteří lídři dávají najevo nespokojenost s akceschopností společenství založeného na všeobecném konsenzu všech 30 zemí.

Právě jednotnost rozhodování Aliance je podle kritiky Macrona i některých dalších lídrů narušena zejména kvůli postojům Turecka, které na Blízkém východě či v severní Africe podniká jednostranné akce jdoucí často proti zájmům ostatních spojenců.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v reakci pověřil desítku expertů k vypracováním analýzy fungování a doporučení pro budoucnost.

„Politické rozdíly v NATO jsou nebezpečné, protože umožňují externím aktérům, zejména Rusku a Číně, využívat rozdíly v Alianci způsobem, který ohrožuje kolektivní zájmy a bezpečnost,“ varovala poradní skupina.