Platí pro ně aůe důležité omezení - nesmějí v žádném případě zveřejňovat informace, které by mohly jejich jednotku v misi nějak ohrozit. Důvod je prostý, armáda se snaží nařízením zabránit úniku citlivých dat. Případů, kdy "nevinné" vystavení fotografií z bojové základny nebo příliš detailní popis ze života v misi vedlo nevědomky třeba ke zmaření dílčí operace nebo přímému ohrožení vojáků, neustále přibývá.

"Tím, že protivník má schopnost sociální sítě monitorovat, může voják zveřejněním informací ohrozit nejen bezpečnost jednotky, ale i své rodiny," uvedl Petr Procházka, zástupce velitele Společného operačního centra, které má české vojáky v misích na starosti.

Příkladů z poslední doby je celá řada. Britské velení řešilo kauzu, kdy povstalci Talibanu získali odposlechem telefonů informace o rodinách několika vojáků sloužících v Afghánistánu. Rodinám v Británii pak vyhrožovali a vydírali i vojáky.

Americké ministerstvo obrany zase počátkem roku se zdviženým prstem doporučilo vojákům v Afghánistánu, aby během bojového nasazení na sociální sítě úplně zapomněli a hlavně, aby vypnuli automatické přiřazování zeměpisných souřadnic v "chytrých" mobilech - takzvaný geotagging. Na různých sociálních sítích se totiž objevovaly stovky snímků pořízených mobilními telefony, které byly automaticky opatřeny souřadnicemi, což mohl nepřítel snadno využít.

Žádná jména a detaily
Velení české armády už před časem vydalo kvůli hrozícímu nebezpečí nařízení, co si vlastně vojáci v misích v tomto ohledu mohou dovolit. Z bezpečnostních důvodů mají například na sociálních sítích zakázáno zveřejňovat fotografie vypovídající o místě nasazení a charakteru činnosti jednotky, mapy nebo snímky specifického vybavení.

"Vojáci mají také zakázáno šířit údaje o chodu jednotky a základny, které mohou nějakým způsobem vypovídat o režimu příslušníků jednotky a aktuálních bojových schopnostech," uvádí se na stránkách ministerstva obrany.

Českým vojákům v Afghánistánu bylo doporučeno, aby vždy mazali jména a hodnosti osob na publikovaných fotografiích a věnovali zvlášť zvýšenou pozornost při uvádění veškerých osobních, respektive soukromých informací.

Prakticky každá, i ta nejbanálnější informace, se totiž podle armády může nepříteli hodit. Od informací o nepřítomnosti některých příslušníků jednotky, jejich zdravotním stavu, popis toho, kudy pojede patrola, nebo kde a na jak dlouho se zastaví. "Tím, že třeba dopředu prozradím určité postupy, dávám nepříteli návod, jak na ně zareagovat. A rázem je v ohrožení nejen plnění operačního úkolu, ale také životy všech vojáků," konstatoval Procházka.

Ačkoliv je česká armáda v přístupu na sociálně sítě benevolentnější, než třeba Američané, vojáci by podle něj měli pečlivě zvažovat, co o sobě a svých spolubojovnících na sociálních sítích píší.