natoaktual.cz

Na rychlé přesuny vojsk nestačí jen opravit silnice a mosty, varuje CEPA

30. března 2021  17:01
Sjednoťte a urychlete celní procedury a vojenská povolení pro přejezd hranic, opravte silnice a mosty, zaměřte se na digitální podporu logistických armádních operací v Evropě. To jsou doporučení amerického CEPA, jak urychlit přesuny vojenských jednotek napříč Evropou.  
Konvoj americké armády během cesty „Dragoon Ride“ v Lotyšsku | foto: Latvijas Armija

Prestižní americký think-thank CEPA (Center for European Policy Analysis) ve své nové zprávě konstatoval, že rychlé přesuny vojsk napříč Evropou jsou pro budoucí zajištění evropské bezpečnosti klíčové. 

„Vojenská mobilita je základem efektivního odstrašení,“ upozornil generál ve výslužbě Ben Hodges, jeden z autorů zprávy a bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě.

Rusko zvyšuje represe doma i agresi navenek, jsme ostražití, tvrdí NATO

Bezpečnostní prostředí se zvláště po ruské anexi Krymu v roce 2014 výrazně změnilo a asertivní chování Moskvy Evropě připomnělo, jak důležitou schopnost v případě krize rychlé přesuny vojenských jednotek na velkou vzdálenost představují. 

Tím spíš, že čínské ambice stát se globální mocností, přesouvají pozornost USA, tradičního garanta evropské bezpečnosti, do Indopacifiku.

„Pro zlepšení mobility pro případ krize potřebují státy investovat do infrastruktury a změnit stovky zákonů, které rychlé přesuny omezují,“ konstatoval Hodges.

Pět scénářů pro vojenské přesuny Evropou

Zpráva CEPA se zabývá pěti hypotetickými scénáři mapujícími nutnost přesunout rychle alianční jednotky rozmístěné v západní Evropě na místa krize. 

Hned tři scénáře zkoumaly přesun jednotek do východní a jihovýchodní Evropy, jeden scénář testoval možnost posílení mise EUFOR v Bosně a Hercegovině na odstrašení možných ruských a srbských destabilizačních aktivit v oblasti a pátý pak zkoušel proveditelnost mírové mise EU v Libyi bez pomoci NATO.

„V době míru je čas na posílení spolupráce mezi ministerstvy obrany, vnitra a dopravy s civilními provozovateli letišť, železnic, silnic a přístavů. Tento celovládní přístup je důležitý zejména v zemích, které by v případě krize byly takzvanými tranzitními (ČR) či hostícími zeměmi,“ zdůrazňuje zpráva.

Norsko-švédský přesun

První scénář se zabývá časem, který by byl potřeba pro politická jednání vedoucí k tomu, aby norsko-švédské hranice mohl legálně překročit vojenský konvoj. 

Pohyb vojsk napříč Evropou bude rychlejší, shodli se spojenci

Zpráva konstatuje, že důležitou roli by v tomto ohledu hrály civilní instituce v obou zemích a kvituje, že mezi Norskem a Švédskem již nyní existuje mnoho dvojstranných dohod o přesouvání vojenského vybavení přes společnou hranici. To by v případě krize velmi usnadnilo situaci. 

Zpráva nicméně upozorňuje, že přepravní kapacita švédských silnic a železnic je velmi omezená, což by způsobilo tří až čtyřtýdenní zpoždění. Doporučuje proto zvážit vyslání kolových vozidel, která mohou jet „po svých“, namísto pásových.

Koridor u Suwalki

Druhým scénářem je přesun sil z Německa do Pobaltí přes Polsko a úzkým koridorem u města Suwalki na polsko-litevské hranici. Jako jediný testoval možnost nasazení sil podle článku 5 Washingtonské smlouvy. 

Úzkým koridorem mezi Polskem a Litvou sousedícím na západě s ruskou exklávou Kaliningrad a na východě s Běloruskem vedou pouze dvě silnice a jedna železnice, které by potřebovaly zásadní opravy. 

Scénář proto upozorňuje na nutnost jasných pravidel pro včasné vyhlášení stavu krize, který by umožnil upřednostnit přepravu vojenského materiálu před civilním využíváním místní infrastruktury.

Armádní logistici také musí umět dopředu určit, jaký materiál v jakém množství bude nasazená jednotka (například těžká brigáda) potřebovat, a určit jakým způsobem a jakou cestou ho do Pobaltí dopravit, aby se předešlo „ucpání“ úzkého koridoru a dalším zpožděním.

K Černému moři i za pomoci jeřábů

Scénář přesunu sil ze západní Evropy do Rumunska poté, co bylo napadeno Ruskem, se zabývá aspekty pozemního přesunu dvaceti brigád s dvaceti miliony litry paliva a více než 12 tisíci tunami munice. 

Rusko versus NATO. V šachové partii na Baltu má Moskva masivní přesilu

Upozorňuje proto hlavně na slabiny nedostatečně robustní dopravní infrastruktury, potřebu podpory bojových jednotek a inovativních přístupů k řešení problémů.

Jak si poradit s mosty s malou nosností? Zpráva navrhuje i neotřelé řešení v podobě náklaďáků s jeřáby, které vojenský materiál přenesou bez potřeby použití mostu.

Před vypuknutím konfliktu v Rumunsku zpráva doporučuje použít trasu z Polska přes ukrajinský Lvov do Rumunska. Po vypuknutí konfliktu se pak cesta z Řecka přes Bulharsko do Rumunska zdá jako jediná možná pozemní cesta na rumunské území.

Na Balkán jako do Afghánistánu?

Posílení mise EUFOR v Bosně a Hercegovině ukázalo na komplexnost aspektů vojenské mobility v regionu, jehož země nejsou členy ani NATO, ani EU, a naopak v nich je silný vliv Ruska. 

Autoři zprávy situaci dokonce přirovnali k logistice a zásobování sil v Afghánistánu přes sousedící Pákistán.

Poslední scénář simuloval vyslání potenciální mírové mise EU do Libye bez součinnosti s NATO. Doprava jednotek a materiálu po moři z přístavů v severní Evropě přímo do Libye je přitom doporučována jako rychlejší než ta po železnici přes celou Evropu do přístavů v Itálii. Přeskládání a nalodění v Itálii by podle zprávy proces významně zdrželo.

Problémy s železnicí, mosty i tunely

Za zásadní pro vojenské přesuny napříč Evropou označuje zpráva kvalitní infrastrukturu v podobě silnic, dostatečně nosných mostů a vyhovujících tunelů.

Rusko vs. Západ? Zónou střetu bude západní Balkán, varuje generál Breedlove

Upozorňuje však i na rozdílnou rozchodnost evropských železnic či na nutnost urychlit a standardizovat celní procedury, udělování povolení pro přejezdy hranic vojenskými konvoji a sladění evropské legislativy v oblasti transportu nebezpečných látek. 

Experti navrhují, aby se výdaje na opravy dopravní infrastruktury pro zlepšení vojenské mobility mohly započítávat do obranných výdajů.

Nejedná se tedy čistě o vojenské téma. Velkým hráčem v otázce vojenské mobility je Evropská unie. Zpráva proto zdůrazňuje klíčovou roli spolupráce v této oblasti na nejvyšší politické úrovni - mezi generálním tajemníkem NATO, předsedou Evropské rady a Evropské komise. Následovat by pak mělo vytvoření jasného řetězce velení.

Přesuny vojáků a vojenské techniky nutně potřebují spolupráci civilního sektoru. Severoatlantická aliance a Evropská unie proto musí podle zprávy pracovat na zlepšování odolnosti civilní populace vůči kyberútokům a dezinformacím ze strany protivníka.

Eliška Prchlíková natoaktual.cz
zpět na článek