„Rok 2021 bude určitě rokem, kdy vzroste napětí s Ruskem, což bude mít přímé důsledky právě pro balkánské země. Ruský vliv je patrný zejména v Srbsku a částech Bosny a Hercegoviny,“ uvedl penzionovaný americký generál a bezpečnostní poradce v rámci virtuální diskuze s novináři.

Moskva se podle něj zaměří právě na tyto balkánské země, kde se jí už podařilo své zájmy hluboce infiltrovat a může „provádět svou regionální politiku ve smyslu rozděl a panuj“.

Svědčí o tom podle jeho slov i pozornost, kterou zemím věnoval na sklonku roku šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Breedlove předvídá, že lze proto očekávat důrazné vystupování Ruska proti pokračujícímu směřování Bosny a Hercegoviny ke členství v Evropské unii a také další podporu Srbsku pro jeho myšlenku takzvaného „Velkého Srbska“ - s Kosovem, Černou Horu a Bosnou a Hercegovinou jako jeho součástmi.

Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena chce mít podle Breedlova v této části světa naprosto jasnou bezpečnostní pozici a využije především NATO jako silnou páku ke stabilizaci jihovýchodní Evropy.

USA budou Balkánu i širšímu regionu Černého a Středozemního moře věnovat větší pozornost, protože nová administrativa dobře zná geopolitický kontext. „Myslím, že uvidíme vhodný druh pozornosti USA,“ řekl.

Na zvýšené tempo srbského zbrojení, s pomocí Ruska, by podle Breedlova měla Severoatlantická aliance reagovat daleko aktivněji s otevřenějším přístupem vůči Balkánu a především intenzivní diplomatickou a politickou prací. Ty musí být hlavními nástroji přítomnosti NATO v regionu.

„Součástí pochopení problému je uznání jeho existence a jeho kategorizace. Myslím, že by bylo velmi užitečné, kdyby se vedení NATO k těmto obavám vyjadřovalo přímočařeji,“ prohlásil.

Pandemie nesmí ovlivnit investice do obrany

Spojenci by měli rovněž mít k dispozici scénáře různých možností, které v regionu mohou nastat. Zvláště po nedávných zkušenostech z Černé Hory, tedy nyní členské země NATO, kde se proruská opozice s pomocí sousedního Srbska a Ruska před volbami v roce 2016 a před vstupem do Aliance pokusila o státní převrat a vraždu premiéra.

Riziko takových bezpečnostních hrozeb roste a podle Breedlova není jisté, zda v současnosti Západ má optimální modely k jejich eliminaci.

I kvůli tomu by členské země NATO a zvláště v regionu neměli ani s ohledem na ekonomické dopady koronavirové pandemie škrtat v investicích do obrany.

„Každému je jasné, že úroveň vojenské připravenosti, která zaručuje bezpečnost, není jednoduchá, rychlá ani levná a vyžaduje neustálé investice a cvičení,“ řekl Breedlove.

K oprašované myšlence „společné evropské armády“ uvedl, že vše, co země EU dělají pro svou obranu je dobré nejen pro unii, ale i pro NATO, protože většina z nich je součástí obou organizací.

Když tedy evropské státy investují do svých technologií a obraných schopností, ať už na národní úrovni nebo prostřednictvím iniciativ EU či NATO, jde v konečném důsledku o posílení schopností celé Aliance.

Breedlove však varoval před nesmyslným zdvojováním schopností a kapacit. „Není však dobré, když země investuje do kapacit, které NATO již má,“ konstatoval.

Upozornil, že jednou z klíčových oblastí, kde Západ dosud neobjevil účinnou obranu, je „šedá zóna“ dezinformací a vlivových kampaní. „Nepřátelé Aliance se silně snaží ovlivnit veřejné mínění Západu. I když je to stále častější téma v rámci Aliance, dosud nemáme odpověď,“ dodal.