"Nasadil bych toho nejlepšího z týmu, ať slabším ukáže, že to jde zvládnout," přemítá hlavní rozhodčí extrémního závodu Miroslav Štípek pod skalní stěnou poblíž Vrbna pod Pradědem.

Druhá - královská etapa - armádního extrémního závodu je v plném proudu a právě tady hluboko v lesích čeká na týmy, které mají v nohách už třicet kilometrů, opravdu přetěžká survivalová disciplína, příznačně pojmenovaná Psycho.

Po šikmém stromě, který se dotýká skály, musí trojice na čas postupně na skálu vyšplhat a pak ve výšce asi patnácti metrů skočit na jiný strom. Ten je od skály asi dva metry. "Je to jako skok nad propastí," říká Jan Migdau.

U stanovště se objevuje družstvo. První z trojice se snaží dostat po zmrzlém stromě nahoru. Jde to pomalu, i když týmoví kolegové hlasitě radí. "Pět minut nahoru je moc, nebudete mít čas," konstatuje rozhodčí se stopkami v ruce, když se konečně závodník vydrápe nahoru. Následuje skok. Další dva z týmu se na skálu dostávají poměrně rychle, ale se skokem váhají. Časový limit nestihli.

Další družstvo končí záhy po startu. Jeden z vojáků na šikmém stromě uklouzne a končí v třímetrové výšce na laně. Pravidla jsou neúprosná, "kdo spadne, končí!"
Discplínu zvládá asi polovina týmů včetně horských záchranářů z rakouského Saalfedenu. Ti v závodě zatím vedou a u všech disciplín si počínají velmi zkušeně.

Vylézt nahoru a skočit zvládne trojice horalů za něco málo přes šest minut a sklízí uznání rozhodčích i dalších týmů. "Jsou někde úplně jinde, takové kousky je živí," říká uznale Jan Ulman z týmu prostějovských výsadkářů.

Extrémní armádní závod Winter Survival.