"Rozmístění těchto systémů bude mít negativní účinky a prohloubí problémy v regionu," citovala předsedu íránského parlamentu Alího Larijáního vládní agentura IRNA. Podobným prohlášením reagovala také íránská diplomacie.

Írán patří k několika málo zemím, které podporují syrský režim proti opozičním povstalcům. Teherán je už delší dobu podezříván, že zásobuje vládní síly zbraněmi.

Turecko požádalo spojence z NATO, aby na hranice se Sýrii poslali několik baterií střel Patriot určených k ničení raket a letounů. Ankara tak chce posílit ochranu zhruba 900 kilometrů dlouhé jihovýchodní hranice se Sýrií, kde opoziční povstalci svádějí urputné boje s jednotkami prezidenta Bašára Asada.

Na turecké území ze Sýrie v uplynulých týdnech dopadlo několik minometných střel. Ankara už měsíce kritizuje syrský režim a obavy má především z poměrně "slušného" syrského arzenálu balistických raket, které jsou schopné nést i chemické a biologické zbraně.

O rozmístění střel by měla Aliance rozhodnout v několika dnech. Situaci má přímo na místě posoudit zvláštní expertní tým.

Syrský režim označil tureckou žádost za "provokativní". Damašek se obává, že by rozmístění výkonného zbraňového systému mohlo být první krokem k zavedení bezletové zóny nad Sýrií, jak po mezinárodním společenství požadují syrští povstalci. Podobně i Rusko, které má v Sýrii svou strategickou námořní základnu, považuje rozmístění střel Patriot za velmi rizikový krok, který by mohl vést k otevřenému ozbrojenému konfliktu.

Turecko ale opakovaně ujistilo, že střely Patriot rozhodně nepoužije k útočným akcím. "Tyto systémy jsou výlučně obrannými mechanismy a nebudou aktivní, dokud nebude přímo ohrožena bezpečnost naší země," reagoval turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.