„Obrana východního křída NATO byla v našem zájmu vždy, i před ruskou invazí na Ukrajinu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle ní je dlouho plánované vyslání gripenů na ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím jasným důkazem. „Jde také o potvrzení vysokého kreditu našich pilotů, kteří se budou na tomto úkolu podílet již poněkolikáté,“ dodala.
Mise přichází v době ruské invaze na Ukrajinu. Čeští letci se tak mohou setkat s ruskými válečnými letouny. Při minulém nasazení zaznamenali 13 ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“.
Museli startovat k „němým“ ruským vojenským letounům, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.
Čtyři ruské bojové letouny narušily krátce vzdušný prostor Švédska |
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska. A ruské letouny nyní také operují v běloruském ruském prostoru, odkud mají odpalovat střely na cíle na ukrajinském území.
NATO v posledních týdnech významně posílilo vojenskou přítomnost na takzvaném východním křídle, včetně Pobaltí. Do regiony vyslaly stíhačky nad rámec běžné ochrany také další země, včetně USA s letouny F-35 a F-15.
Mise potrvá čtyři měsíce
První dvojice strojů JAS-39 Gripen odstartovala z mateřské základny v Čáslavi v 10 hodin. O několik minut později pak další trojice. Podpůrná devadesátičlenná jednotka odcestovala do Litvy už před týdnem.
Letouny zamířily do litevského Šiauliai, odkud budou následující čtyři měsíce střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.
Trojlístek pobaltských zemí vlastní stíhací letouny nemá, proto se v jejich ochraně střídají spojenci z NATO. Střežit nebe začnou čeští letci od 1. dubna.
Velením 7. úkolového uskupení byl pověřen jeden z nejzkušenějších stíhacích pilotů z čáslavské základny, šestačtyřicetiletý podplukovník Michal Daněk
V Gripenu má nalétáno přes 2 000 hodin a je tak jedním ze dvou pilotů na světě, kteří takového milníku dosáhli.
Hlavním úkolem české jednotky bude držet ostrou pohotovost v rámci integrovaného systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS - NATO Integrated Air and Missile Defence System).
Budou zasahovat proti letounům, které nedodržují stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Jde většinou o „němé“ ruské vojenské stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.
Za úkol mají neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti. České letouny jsou na misi vyzbrojeny standardně, tedy kanónem a střelami vzduch-vzduch.
Na úkolu budou spolupracovat se španělským královským letectvem, které bude operovat také ze základny Šiauliai v Litvě a současně s francouzským letectvem, které bude působit z letecké základny Ämari v Estonsku.
Jde v pořadí o sedmou zahraniční misi českých stíhačů.
Čáslavské gripeny již střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai, a naposledy v druhé polovině roku 2019 z vojenské letecké základny v Ämari v Estonsku. Také se podílely na ostraze vzdušného prostoru Islandu v letech 2014, 2015 a 2016.
„Je to naše sedmá mise typu Air Policing. Všechny procedury a přípravy máme dokonale zvládnuté. Tímto nasazením plníme náš závazek vůči NATO. Operační úkol se nezměnil, zůstává stejný jako u předcházejících misí,“ uvedl velitel čáslavské základny Jaroslav Míka.
tisknout