Rostoucí vliv Číny představuje podle Stoltenberga výzvu nejen pro naše ekonomiky a obchod Západu. „Musíme s Čínou jednat o otázkách kontroly zbraní nebo změně klimatu,“ konstatoval Stoltenberg před schůzkou ministrů.

Upozornil, že Čína představuje zároveň důležitou bezpečnostní výzvu. Nejen masivním zbrojením a rozšiřování vojenské přítomnosti, ale také svými investicemi do infrastruktury v Evropě. Například přístavů či telekomunikačních společností.

„Čína není náš protivník, ale nesdílí naše hodnoty. Nerespektuje základní lidská práva a snaží se zastrašovat jiné země,“ varoval Stoltenberg.

Oana Lungescu @NATOpress

#NATO Secretary General @jensstoltenberg set out the issues that Foreign Ministers will address:

#NATO2030 & the continued adaptation of the Alliance
Russia’s military build-up
The rise of China
NATO’s mission in #Afghanistan

https://t.co/Aj7nRZy5Y6

#ForMin https://t.co/sTIGKxj1pA

30. listopadu 2020 v 13:56, příspěvek archivován: 30. listopadu 2020 v 18:51

oblíbit retweet odpovědět

Spojenci musí podle jeho slov reagovat na tyto výzvy společně. „Posílit odolnost našich společností a chránit hodnoty a normy, které sdílíme,“ dodal. Proto jsou k jednání přizváni i partneři NATO jako Austrálie, Nový Zéland, Japonsko či Jižní Korea.

Otázka rostoucího vlivu Číny se do agendy jednání spojenců dostává už pravidelně od loňského summitu v Londýně, kdy Aliance poprvé v sedmdesátileté historii oficiálně deklarovala, že se v budoucnu zaměří právě na Čínu. Ať už jde o společný postup při zavádění nových technologií včetně nových sítí 5G nebo o snahy o vtažení Pekingu do mezinárodních dohod o kontrole zbrojení.

Dilema ohledně Afghánistánu

Mezi další klíčová témata dvoudenní videoschůzky bude patřit pokračování alianční mise v Afghánistánu. Úřadující americký prezident Donald Trump nedávno i přes kritiku některých poradců a vysokých vojenských činitelů nařídil další stažení amerických vojáků ze země.

Vrátit by se mělo do 15. ledna asi 2 000 vojáků. V misi by jich tak zůstalo 2 500 s tím, že jejich návrat je předpokládán do května příštího roku.

Stoltenberg upozornil, že bezpečnostní situace v Afghánistánu je stále velmi křehká. Obává se, že by se země mohla stát opět útočištěm pro teroristické skupiny. Ujistil, že i při dalším snižování počtu vojáků USA bude NATO dál pokračovat ve své misi. Tedy cvičit, radit a pomáhat afghánským bezpečnostním silám. Aliance se také zavázala k financování afghánské policie a armády až do roku 2024.

„Po útocích z 11. září jsme šli do Afghánistánu, abychom podpořili USA a zajistili, aby země již nikdy nebyla útočištěm pro mezinárodní teroristy,“ řekl Stoltenberg.

Podotkl, že nikdo nechce zůstávat v Afghánistánu déle, než je nutné. Zároveň ale spojenci čelí obtížnému dilematu, zda odejít a riskovat návrat teroristů, nebo zůstat a riskovat delší misi a další násilí.

Ministři se podle Stoltenberga budou zabývat také chováním Ruska. „Modernizuje svůj jaderný arzenál a rozmisťuje nové rakety. Rozmisťuje více sil v našem sousedství, od dalekého severu až po Sýrii a Libyi,“ konstatoval šéf NATO.

Spojenci proto budou diskutovat o adekvátní reakci na ruské posilování vojenské přítomnosti a to i s ohledem na konflikt v Náhorním Karabachu nebo bezpečnostní situaci v oblasti Černého moře.