Vyplývá to z pravidelné zprávy, kterou Česká republika předkládá okolním zemím na základě Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Čísla nyní zveřejnilo ministerstvo obrany.

Od roku 1990 z výzbroje československé a později české armády "zmizelo" přibližně 8 500 kusů bojové techniky. Jen od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 armáda vyřadila například 1 500 bojových tanků, 1 800 bojových obrněných vozidel nebo 190 bojových letounů.

Smlouva o konvenčních silách v Evropě Smlouvu podepsaly v roce 1990 státy NATO i bývalé Varšavské smlouvy. Země si od té doby pravidelně vyměňují informace o struktuře ozbrojených sil, o otevřených názvech útvarů a velitelství, jejich umístění, počtech osob, výzbroji a bojové technice. Zprávy mluví i o vojenských cvičeních na dva roky dopředu, nově zavedené bojové technice, zbrojních programech, výstavbě vojenských zařízení i o vývozu a dovozu zbraní. Informace pak ověřují inspektoři přímo u vojenských jednotek nebo během cvičení a pozorovacích letů.

Asi největší "redukční dietou" prošlo tankové vojsko. Dnes je ve výzbroji 166 tanků, z toho pouhých třicet modernizovaných T-72M4 CZ, které využívá jediná tanková jednotka armády - 73. tankový prapor v Přáslavicích. Další tanky jsou ve vojenských školách a výcvikových střediscích. "Ostatní jsou uloženy ve skladech pro případ mobilizace," řekl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.  

Podle experta na vojenství a publicisty Lukáše Visingra je ale takový počet vzhledem k velikosti Česka a členství v NATO naprosto dostačující. "Uvádí se, že země naší velikosti by měla mít 100 až 200 tanků," uvedl Visingr.

KVÓTY Smlouva určuje i kvóty, kolik zbraní může každá země mít. Pro Českou republiku stanovuje například maximálně 957 tanků, 1367 obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů, 230 bojových letounů nebo 50 úderných vrtulníků. Ke konci roku 1989 bylo podle agentury ČTK ještě ve výzbroji bývalé československé armády 4 500 tanků, 4 900 transportérů a bojových vozidel pěchoty, 3 400 dělostřeleckých systémů a 687 letadel.

Právě na tancích a další těžké bojové technice je podle něj jasně vidět rozdíl mezi tehdejší Československou lidovou armádou a dnešními moderními ozbrojenými silami. Zatímco dříve byla naše armáda v područí vojenských stratégů Sovětského svazu stavěna jako masivní těžká útočná síla k dobytí malého kousku západní Evropy, dnešní armáda plní roli malých, vysoce mobilních a moderně vybavených jednotek určených kromě obrany území také pro expediční mise.

Se zbrojením se nepočítá
Současné počty bojové techniky považuje za dostačující i velení armády. Připouští ale, že možné změny může přinést připravovaná Bílá kniha obrany. Zásadní dokument chystá tým expertů a měl by jasně definovat koncepci české armády pro nadcházejících deset až patnáct let. Hotov by měl být v březnu.

"Armáda pak bude na nové či upřesněné úkoly reagovat nejen například změnou své organizační struktury, ale třeba i změnou počtů výzbroje a techniky," konstatoval Picek.

Mezinárodní smlouva o konvenčních ozbrojených silách sice teoreticky České republice umožňuje nákup a navyšování počtu zbraní, podle Picka se s tím ale v nejbližší době rozhodně nepočítá. "Vzhledem k mezinárodní situaci a očekávanému vývoji nepovažuji navyšování v nejbližších letech za pravděpodobné," dodal.

Kromě techniky, která umožňuje vést "přímý boj", má česká armáda ve výzbroji ještě další stovky kusů techniky, která omezením podle smlouvy nepodléhá. Například 10 cvičných letounů L-39, 22 dopravních a pozorovacích letounů, ale také 95 nových obrněných vozů Dingo 2 a Iveco a 43 transportních a víceúčelových vrtulníků.