Záměrem šéfa NATO je vytvořit pětiletý fond pomoci ve výši 100 miliard eur, což by vedlo ke koordinovanější a předvídatelnější pomoci Kyjevu. To by podle něj vyslalo jasný signál, že Rusko nemá šanci na Ukrajině uspět. Jeho plán však vyvolal smíšenou reakci ministrů zahraničí jednotlivých členských států.

„Musíme zajistit spolehlivější a předvídatelnější pomoc Ukrajině na dlouho dopředu,“ prohlásil Stoltenberg před ministriádou a dodal, že je nutné „abychom se méně spoléhali na krátkodobé dobrovolné příspěvky a více na dlouhodobé závazky NATO.“

Podnětem pro takový krok má být chování Washingtonu, kde Kongres zadržuje vojenskou pomoc ve výši 60 miliard dolarů vinou odporu některých zákonodárců z řad Republikánské strany a jejich prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. „Každý den zpoždění v rozhodovacím procesu Američanů má své důsledky na bojišti,“ řekl s tím, že Rusko je nyní schopné Ukrajinu „přestřílet“.

Plán generálního tajemníka by částečně změnil současnou roli NATO. Většina z 32 členů Aliance dodává Ukrajině vojenskou pomoc prostřednictvím amerického formátu Ramstein, který organizuje zbraně pro Ukrajinu. „Silnější role NATO v koordinaci a poskytování podpory je způsob, jak ukončit válku způsobem, který bude příznivý pro Ukrajinu,“ dodal Stoltenberg.

Jedním z návrhů je, aby členové NATO přispívali do fondu 100 miliard eur podle velikosti své ekonomiky. To by snížilo celkový podíl USA a částečně kontrovalo argumenty Trumpa, že evropští spojenci nepřispívají adekvátně na svou obranu.

Tak radikální změna v alianční politice však potřebuje souhlas všech členů a reakce jsou zatím smíšené. Diskuze tak budou pravděpodobně pokračovat až do červencového summitu ve Washingtonu.

Zdroj: Politico Europe(USA/Belgie)