Putin nařídil vojenské cvičení na hranici s NATO
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám cvičit v baltském regionu „bojovou připravenost.“ Podle generála Andreje Kartapolova byla plně soběstačná armáda sestávající ze vzdušných, námořních i pozemních jednotek v Kaliningradské oblasti shromážděna za méně než jeden den. Jednotky zapojené do cvičení měly pověření odrazit útoky z Evropy. Cvičení proběhlo mezi 5. a 10. prosincem.
Cvičení se zúčastnila ruská Baltská flotila, vojáci západního vojenského okruhu a celá řada leteckých jednotek. Celkem se zapojilo 9 000 vojáků a 642 armádních vozidel včetně 250 tanků a transportérů, 100 dělostřeleckých jednotek, 55 bojových lodí a raketového systému Iskander. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že všechny jednotky zapojené do cvičení ukázaly „výjimečné kvality“ a prokázaly „velkou schopnost a bojovou připravenost.“
Kam dál?
Německo chce linku NATO-Rusko pro zabránění náhodné eskalaci (3.12. 2014)
Ruské námořnictvo úspěšně zopakovalo test nové rakety Bulava (1.12. 2014)
Britové posílají vojáky na cvičení v Polsku (21.11. 2014)
Zdroj: Newsweek (USA)
---
Kanadská armáda čelí nedostatku personálu
Kanadským silám chybí téměř 900 vojáků z povolání a 4 500 záložníků. Zčásti je příčinou neočekávaný nárůst počtu vojáků věšících uniformu na hřebík a zčásti potíže přilákat a vycvičit nové rekruty. Nedostatek bude kvůli škrtům v obranném rozpočtu patrně dlouhodobějšího charakteru.
Současná vláda konzervativců přitom slíbila, že 68 000 profesionálů a 27 000 záložníků v uniformě udrží navzdory snížení obranného rozpočtu o 5,5 miliardy dolarů v roce 2012. Vysocí vojenští důstojníci, včetně bývalého armádního velitele generála Petera Devlina, již dříve varovali před odchodem vojáků z armády. Jako důvod vidí konec afghánské mise a hluboké škrty ve výcviku. V rámci úspor Kanada loni uzavřela 12 vojenských náborových středisek.
Kam dál?
Rozšíření náletů proti IS do Sýrie neplánujeme, zní z Kanady (8.12. 2014)
Zdroj: Ottawa Citizen (Kanada)
---
Masakr dětí při útoku na školu v Pákistánu
Nejméně 141 lidí, z toho 132 dětí, bylo zabito při útoku bojovníků pákistánského Tálibánu na vojenskou školu v Péšáváru, na severozápadě země. Exploze a střelba sedmi mužů stojí za jedním z nejkrvavějších útoků v historii země. Útoky vyvolaly šok a pobouření po celém světě, pákistánský premiér Naváz Šaríf útok označil za „národní tragédii.“
Útočníci byli oblečeni do polovojenských uniforem, podle jejich mluvčího měli rozkazy k propuštění nejmladších studentů. Všech sedm jich při útoku zahynulo. Útok byl odplatou za pokračující operace pákistánské armády proti Tálibánu a jeho spojencům v Severním Vazíristánu. Do vojenských škol nicméně chodí i děti civilistů, protože poskytují vyšší úroveň vzdělání.
Kam dál?
Tálibán zabil přes 80 dětí při útoku na školu v Pákistánu (16.12. 2014)
Ghání: Indie a Pákistán nepovedou svoji válku v Afghánistánu (26.11. 2014)
Zdroj: Al Jazeera (Katar)
---
Spustí pád rublu vojenské povstání proti Putinovi?
Ruský šok po změně úrokových sazeb z 10,5 na 17 % dostal legitimitu prezidenta Vladimira Putina pod silný tlak. Hodnota rublu proti dolaru se meziročně propadla o více než 50 %. Profesorka mezinárodní politické ekonomie na City University London Anastasia Nesvatajlova vidí, v nejhorším případě, reálnou možnost vojenského povstání. Není pravděpodobné, že současný zoufalý pokus ruské centrální banky podpořit rubl bude fungovat delší dobu.
Ruská ekonomika potřebuje nižší úrokové míry pro podporu růstu, ale ruské firmy potřebují vyšší úrokové sazby pro podporu rublu. Pokud zůstanou ceny ropy nízko, 17% sazba dostane ruskou ekonomiku do hlubokého propadu. Putinovy akce na Ukrajině izolovaly Rusko od světových mocností, a prezident tak stěží najde pomoc v zahraničí.
Zdroj: International Business Times (Velká Británie)
---
Ruská státní média bagatelizují rozsah krize rublu
Zatímco rubl se dostal na titulky po celém světě, mnoho Rusů nemusí o nedávném prohloubení potíží své měny vědět. Státní televizní kanál Channel One v hlavní zpravodajské relaci jen krátce informoval o poklesu měny, který zařadil jako pátý bod programu, až za proslovy prezidenta Putina na vojenských přehlídkách a útoku v Sydney. Zpráva uvedla jako příčinu úpadku pokles cen ropy, přestože cena ropy opět pomalu stoupá a úpadek rublu je citelně vyšší.
Zjevná neochota ruských státních médií informovat o problémech rublu odráží politickou citlivost problému. Populárním trikem tato média situaci přejmenovala a v posledních měsících popisují, jak euro nebo dolar stoupají. Většina Rusů přitom získává informace právě ze státem vlastněných stanic, které hlásaly protiamerickou rétoriku prezidenta během konfliktu na Ukrajině.
Zdroj: The Moscow Times (Rusko)