Německo chce větší vojenskou roli v EU a v NATO
Německo chce hrát větší vojenskou roli v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. Návrhy na zlepšení obrany země a zvýšení politického vlivu jsou významným posunem v německé zahraniční politice, která se od konce druhé světové války úmyslně držela dál od kontroverzních globálních a vojenských záležitostí. Například v roce 2011 byli němečtí lídři kritizováni za to, že se Německo nepodílelo na intervenci NATO v Libyi.
Německé ministerstvo obrany vydá svoji bílou knihu s prohlášením, že Německo je připraveno převzít zodpovědnost a postavit se současným a budoucím bezpečnostním a humanitárním výzvám. Berlín podpoří společnou evropskou bezpečnostní a obrannou unii a zároveň nastíní své přání aktivně se podílet na utváření světa.
Ke změně v německé zahraniční politice došlo poté, co Berlín přislíbil přispět do aliančních rotačních praporů v Polsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Německo je nyní připraveno oživit svůj rozpočet na obranu a poprvé od konce studené války navýšit počty vojáků.
Kam dál?
Německo brzdí Alianci v tvrdším přístupu k Rusku (8.7. 2016)
Německo poprvé od studené války zvýší počet vojáků Bundeswehru (13.5. 2016)
Německo napumpuje do armády 130 miliard eur. Chce tanky i letouny (29.1. 2016)
Zdroj: Express (Velká Británie)
---
Letoun C-130 Hercules havaroval v Portugalsku, zemřeli 3 lidé
AnalýzaPřečtěte si také analýzu Lukáše Visingra Transportní letouny: stále nezbytný nástroj globálního vlivu (24.9. 2013) |
Na portugalské vojenské základně havaroval letoun C-130 Hercules firmy Lockheed. Posádka čítala celkem sedm lidí, z nichž tři při nehodě zemřeli. Letoun byl údajně na výcvikové misi a krátce po vzletu ze základny Aérea do Montijo, která se nachází východně od Lisabonu, se vznítil.
Čtyřmotorový vojenský transportní letoun Hercules, jež byl poprvé představen v padesátých letech 20. století, dodnes používá více než šedesát zemí včetně Velké Británie a Spojených států. Portugalské letectvo má údajně šest těchto letounů. Armády po celém světě hojně využívají Hercules na přesun vojáků do a z válečných zón.
Kam dál?
Vershbow: Portugalsko by mělo navýšit své výdaje na obranu (24.6. 2016)
Zdroj: Daily Mirror (Velká Británie)
---
NATO zahajuje námořní cvičení v Černém moři
Mnohonárodní námořní cvičení Breeze, kterého se účastní jak členské země Severoatlantické aliance, tak státy z aliančního programu spolupráce Partnerství pro mír, bylo zahájeno v bulharských teritoriálních vodách a v mezinárodních vodách Černého moře. Desetidenní cvičení má zlepšit interoperabilitu bulharského námořnictva s ostatními jednotkami. Cvičení by se mělo zúčastnit nejméně 25 bojových a pomocných lodí.
Kam dál?
NATO nemůže zajistit bezpečnost v černomořské oblasti bez Gruzie (28.6. 2016)
Bulharsko se po varování Rusů nepřipojí k flotile NATO v Černém moři (17.6. 2016)
V Polsku začaly manévry Anakonda. Největší od pádu komunismu (7.6. 2016)
Zdroj: Ukraine Today (Ukrajina)
---
Afghánistán vítá obnovený bezpečnostní závazek NATO
Obnovení závazku Severoatlantické aliance i nadále finančně podporovat afghánské bezpečnostní složky bojující proti Tálibánu označil afghánský prezident Ašraf Ghání za úspěch. Státy NATO se na summitu ve Varšavě dohodly na zachování počtu vojáků v Afghánistánu a zopakovaly slib poskytovat afghánským bezpečnostním silám ročně pět miliard dolarů až do roku 2020.
„Afghánistán se úspěšně vrátil z varšavského summitu NATO a já mu za to blahopřeji,“ uvedl Ghání po návratu domů. „Dosáhli jsme toho, čeho jsme dosáhnout chtěli, a jsme za to světu vděční,“ dodal Ghání.
Kam dál?
SUMMIT: Obama opouští svůj poslední summit NATO, aniž naplnil své cíle ohledně Ruska a Afghánistánu (11.7. 2016)
Obama: V Afghánistánu zůstane více vojáků, než jsme plánovali (8.7. 2016)
Mírová jednání v Afghánistánu uvízla v mrtvém bodu (28.6. 2016)
Zdroj: Bangkok Post (Thajsko)
---
Merkel: Turecko musí umožnit našim poslancům návštěvu vojáků Bundeswehru v Incirliku
Německá kancléřka Angela Merkel je rozhodnutá bojovat za povolení, aby němečtí poslanci mohli navštívit vojáky Bundeswehru na turecké základně Incirlik. „Je nezbytné, aby naši zákonodárci mohli navštívit naše vojáky na základně Incirlik,“ prohlásila Angela Merkel. Turecká vláda, která je rozhořčená kvůli rezoluci německého Spolkového sněmu, jež uznala zabíjení Arménů Osmanskou říší za genocidu, odmítá návštěvu německých poslanců povolit.
První jednání kancléřky Merkel s tureckým prezidentem Erdoganem na toto téma na summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě však žádný průlom nepřineslo. „Není to v politice poprvé, kdy jedna schůzka nestačí,“ konstatovala německá kancléřka.
V reakci na turecký zákaz předseda německého Spolkového sněmu Norbert Lammert nevylučuje možnost stažení německých vojáků ze základny Incirlik. „Možná by mělo být znovu řečeno, že Spolkový sněm schvaluje nasazení německých jednotek v zahraničí jen v případě, že jsou potřeba v mezinárodních misích jsou tam vítáni. V případě turecké letecké základny Incirlik by měl každý vědět, že vojáci, kteří jsou někde, kde nejsou vítáni, tam nezůstanou natrvalo,“ řekl Lammert.
Kam dál?
Německá ministryně obrany navštíví základnu Incirlik v Turecku (27.6. 2016)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo), FAZ (Německo)