V Arktidě a na blízkých arktických ostrovech existuje řada ostrovů se vztahy sdílení moci, které ponechávají kontrolu nad obranou svého území většímu subjektu – jako v případě Špicberků (Norsko), Faerských ostrovů (Dánsko) a Grónska (Dánsko) - a zároveň nechávají místním vládám vysokou míru autonomie. Moskva však úspěšně využívá mezer plynoucích z větší autonomie ostrovů k získání manévrovacího prostoru v regionu.
Rusko například využilo nejednoznačnosti smlouvy z roku 1920, která omezuje svrchovanost Norska nad Špicberky, strategicky důležitým souostrovím bohatým na přírodní zdroje. Moskva udržuje na Špicberkách značnou těžební přítomnost a trvá na tom, že Oslo nemůže uplatňovat globální sankce na své dodávky do tamních ruských osad.
NATO musí přijmout proaktivní opatření, aby tyto mezery zacelilo dříve, než je využije Putinův režim, který o daleký sever projevuje neutuchající zájem.
Zdroj: Foreign Policy(USA)