Podle odborníků to nejhorší ale nejspíše teprve přijde.

Začala globální kybernetická válka a pravděpodobně nikdy neskončí – tak zní brutální pravda, které momentálně čelí vlády, armády, firmy i jednotlivci. V kyberprostoru se navíc těžko rozeznává, kdo je kdo. Jen stěží rozeznáte, kdo je civilista a kdo je voják nebo kdo je cíl útoku a kdo jen vedlejší oběť. Jak může být kybernetický útok nebezpečný, ukázalo například napadení ukrajinské elektrické rozvodné sítě v roce 2015. Tehdy přišlo o zdroj elektrického proudu 200 000 lidí. „To je jen realita života 21. století a něco, s čím se budeme muset vypořádat,“ komentuje situaci Martijn Rasser, bývalý analytik CIA.

Že si toto nebezpečí uvědomují také členské země Severoatlantické aliance, potvrzuje hned 25 „kybernetických“ zmínek v závěrečném komuniké právě skončeného aliančního summitu a nově schválená „komplexní politika kybernetické obrany“.

Největší obavy ovšem vyvolává možnost napadení jaderných elektráren a zbraní. Ty přitom často využívají internetových protokolů nebo jsou součástí širšího celku. To například znamená, že pokud někdo napadne (například) americký systém velení a řízení, nepůjde snadno rozeznat, zda se útočník pokouší získat přístup ke konvenčním systémům, nebo k jaderným zbraním. Takový kybernetický útok se pak může stát jednoduchou záminkou pro vyhlášení války.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)