Evropské státy NATO očekávají dodávku prvních společných leteckých tankerů
Šestice Evropských států (Belgie, Česko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Norsko) očekává první dodávku leteckých tankerů A330 MRTT, které budou společně provozovat v rámci programu Severoatlantické aliance Multinational Multi-Role Tanker and Transport Fleet. V rámci něj se pak budou dělit o dostupné letové hodiny. Zatímco Německo jich plánuje využít až 5 500 za rok, Česko jich má, podobně jako Norsko, vyhrazeno pouze 100.
Nové letouny mohou být krom tankování za letu využity také k přepravě nákladu a osob. Měly by tedy významně posílit schopnosti aliančních států zapojit se do různých druhů zahraničních operací, včetně těch souvisejících s novým koronavirem.
První dvojice letounů by měla působit z nizozemského Eindhovenu. K nim by postupně měly přibýt další tři stroje. Ty najdou domov v německém Kolíně nad Rýnem.
Kam dál?
Češi dostanou klíče k létajícím benzinkám. Letectvo získá nové možnosti (19. 5. 2020)
Zdroj: Defence News (USA)
---
NATO pomohlo s odminováním lotyšského pobřeží
Severoatlantická aliance oznámila, že se jí v rámci mezinárodního cvičení Open Spirit, které probíhalo v Pobaltí, podařilo v Irbenském průlivu odstranit či zničit 32 námořních min z období první a druhé světové války. Prozkoumáno bylo celkem 25 čtverečních námořních mil (přes 85 kilometrů čtverečních) mořského dna a nalezeno celkem 642 potenciálních min.
„Spolupráce mezi NATO a námořními jednotkami v Pobaltí opět vydala své ovoce. Vysoký počet nalezených a zneškodněných min i 75 let po válce demonstruje vysokou úroveň dovedností a profesionality nasazených jednotek,“ okomentoval cvičení velitel stálé mezinárodní odminovací flotily NATO Henning Knudsen-Hauge. Na cvičení se podílely také lodě estonského, lotyšského, německého, nizozemského a norského námořnictva.
Kam dál?
Vojáci NATO v Litvě nacvičují blízkou leteckou podporu (19.5. 2020)
Zdroj: United Press International (USA)
---
USA: Trump odvolal vrchního kontrolora ministerstva zahraničí. Důvody jsou nejasné
Americký prezident Donald Trump minulý týden rozhodl o odvolání vrchního kontrolora ministerstva zahraničí Steva Linicka. Podle Trumpa byla důvodem nedůvěra v Linickovy schopnosti úřad zastávat. Nyní však vyšlo najevo, že Linick vyšetřoval Trumpovy snahy o využití nouzového stavu k protlačení prodeje zbraní do Saúdské Arábie. Podle CNN se Linick navíc postavil proti Trumpovi v rámci procesu impeachmentu v loňském roce.
„Mám absolutní právo jeho působení v úřadu ukončit. Ptal jsem se, kdo ho jmenoval, a odpověděli mi, že prezident Obama. Tak jsem řekl, že ho teda odvoláme,“ komentoval situaci prezident Trump. Linick přitom není první z vládních inspektorů, kterého Trump v poslední době odvolal. Začátkem května totiž velmi podobný osud dostihl Christi Grimm, vrchní kontrolorku na ministerstvu zdravotnictví, která upozornila na nedostatek zdravotnického materiálu v nemocnicích, které se staraly o pacienty s covid-19.
Kam dál?
NATO varuje spojence před čínskou nákupní horečkou (20.4. 2020)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Dvě výzvy pro americké vojáky v Pacifiku – koronavirus a Čína
Zatímco vysoce postavený velitel amerického námořnictva admirál Michael Gilday zamířil do karantény, na návrat vod Tichého oceánu se připravovala letadlová loď USS Ronald Reagan, která kvůli šíření nemoci covid-19 mezi její posádkou musela zakotvit v Japonsku. To je jen jedna z epizod, která ilustruje problémy, jaké současná koronavirová krize přináší americkým ozbrojeným silám v Pacifiku. Podle ministra obrany Marka Espera je dosavadní dopad na fungování amerických sil minimální. Varoval však, že v případě, že se s nemocí nepodaří vypořádat, budou její dopady vážnější.
Nešlo přitom o jedinou loď, která byla koronavirem zasažena a musela se stáhnout do bezpečí přístavu. Podobně dopadla také letadlová loď USS Theordore Rooselvelt či torpédoborec USS Kidd. Celkově pak podle Pentagonu onemocnělo 5 700 vojáků. Nejen v USA, ale i například v Japonsku, proto vznikají obavy, aby vakuum vzniklé jejich nepřítomností nevyužila Čína. Ta už nemoci využívá minimálně v roli propagandistické. Náladě ve Washingtonu a Tokiu pak nepřidala ani nedávná čínská cvičení v Jihočínském moři a nebezpečné chování čínských letadel.
Podle Dereka Grossmana, analytika think tanku Rand Corp., jsou však obavy z čínského útoku trochu přehnané. „Akce Číny v oblastech, jako je Jihočínské moře a pobřežní vody Tchaj-wanu, jsou jednoduše pokračováním jejího dosavadního asertivního chování,“ řekl.
Kam dál?
Nasazení amerických bombardérů nad Pacifikem má být hůře předvídatelné (4.5. 2020)
Zdroj: The Japan Times (Japonsko)
---
USA: Ženy třikrát častěji odcházejí z armády
Podle statistik se počet žen v americký ozbrojených silách sice zvyšuje, problém však nastává, pokud jde o jejich setrvání v uniformě. Pravděpodobnost odchodu z ozbrojených sil je totiž u žen o 28 % větší než u mužů. Mezi důvody odchodu žen patří sexuálně motivované útoky a přístup ostatních příslušníků k nim, plánování rodiny, péče o závislé osoby a časová náročnost služby v armádě. Vzhledem k tomu, že ženy tvoří polovinu potenciálních lidských zdrojů, doporučila vláda jednotlivým složkám ozbrojených sil, aby odstranily přetrvávající rozdíly mezi pohlavími.
V podílu vojákyň v současné době vede letectvo, kde ženy tvoří téměř pětinu personálu. Největší procentuální nárůst zastoupení žen v posledních letech zaznamenalo námořnictvo. Naopak výsledky armády a námořní pěchoty jsou v obou sledovaných parametrech průměrné či dokonce podprůměrné.
Kam dál?
Ženy v indické armádě mají mít stejná práva jako muži, rozhodl soud (18.2. 2020)
Zdroj: Military.com (USA)
tisknout