Dánské stíhačky mohou posílit obranu Pobaltí
Dánsko nabízí šest svých bojových letounů F-16 pro posílení vzdušné obrany baltských zemí. Připojuje se tak k dalším členům Severoatlantické aliance, kteří přislíbili navýšit počet stíhaček pro obranu estonského, lotyšského a litevského nebe kvůli ruské invazi na Ukrajině. Podle dánského ministra zahraničí Martina Lidegaarda teď je na NATO, o kolik strojů se vzdušná obrana Pobaltí rozroste.
Mise Severoatlantické aliance v Pobaltí běžně čítá čtyři letouny. Spojené státy však už poslaly dalších šest. Stíhačky nabízí i Velká Británie a Francie. Vládní návrh ještě musí schválit dánský parlament.
Kam dál?
Pentagon posílá více stíhaček do Pobaltí, kvůli krizi na Ukrajině (6.3. 2014)
Zdroj: Fox News (USA)
---
Země CSTO se připravují na stažení NATO z Afghánistánu
Členové Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), jež sdružuje sedm postsovětských zemí, nevylučují, že by po případném stažení vojáků Severoatlantické aliance z Afghánistánu došlo ke zhoršení bezpečnostní situace ve střední Asii, a připravují různá opatření.
"CSTO disponuje rozsáhlými vojenskými, vojensko-politickými i humanitárními prostředky, aby zajistila bezpečnost ve střední Asii," uvedl její šéf Khairullo Latypov.
Členské země CSTO se pustily do ostré kritiky mise ISAF, jejímž cílem bylo bojovat proti terorismu, extremismu a pašování drog. "ISAF nedokázal dosáhnout svých cílů v boji proti terorismu," nechal se slyšet kazašský velvyslanec v Tádžikistánu Agybai Smagulov.
Kam dál?
Velitel ISAF nechce úplné stažení z Afghánistánu (13.3. 2014)
Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)
---
Rasmussen: NATO pomůže Ukrajině s modernizací armády
Severoatlantická aliance podporuje svrchovanost a teritoriální integritu Ukrajiny a pomůže jí modernizovat ozbrojené síly. K takovému závěru došel generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen po schůzce s americkým prezidentem Barackem Obamou. "Posílíme vojenskou spolupráci s Ukrajinou včetně asistence s modernizací její armády," uvedl Rasmussen.
Generální tajemník dále uvítal postup americké diplomacie v souvislosti s ruskou bezhlavou a ilegální akcí na Ukrajině. "Kolektivní obrana našich spojenců je základním úkolem NATO a i já vybízím k dalším opatřením, jež naši společnou obranu posílí," prohlásil Rasmussen.
Kam dál?
Analýza: Visegrád: východní Achillova pata NATO (24.3. 2014)
Zdroj: Ukrainskoe Radio (Ukrajina)
---
Arménský prezident přijal zástupce Parlamentního shromáždění NATO
Arménský prezident Serž Sargsjan přijal zástupce Podvýboru pro partnerství Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance. Podle něj podobné návštěvy umožňují diskutovat o problémech a výzvách, kterým Arménie musí čelit, a obecně o regionálních záležitostech oboustranného zájmu.
Prezident zdůraznil význam spolupráce s NATO na parlamentní úrovni a ocenil, jak efektivní a konstruktivní tato spolupráce je. Během setkání obě strany prodiskutovali regionální bezpečnostní rizika, situaci v Náhorním Karabachu, arménsko-turecké vztahy i arménsko-evropskou spolupráci.
Kam dál?
Arménie chce pokračovat ve sbližování s NATO (18.10. 2013)
Zdroj: Armenia Now (Arménie)
---
Ukrajina by neměla stát členem NATO, soudí rakouský ministr
Namísto členství v Severoatlantické aliance by měla Ukrajina zůstat mimo vojensko-politické bloky nebo dokonce být neutrální, věří rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Podle něj by členství Ukrajiny v NATO mohlo Rusko vnímat jako nemístnou provokaci.
Ukrajina by podle Kurze dokonce mohla zůstat neutrální, protože jakákoliv příslušnost k vojensko-politickému bloku by ji, podobně jako Moldávii, myšlenkově rozdělila. Důležité je najít řešení, které by Ukrajině umožnilo v dlouhodobém horizontu spolupracovat s Evropskou unií i Ruskem zároveň. Jedním z možných řešení by mohlo být i vytvoření zóny volného obchodu, soudí Kurz.
Kam dál?
NATO se nemůže přestat rozšiřovat, vyzval jeho bývalý šéf Robertson (13.3. 2014)
Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)
tisknout