natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Visegrád: východní Achillova pata NATO

    24. března 2014  12:35
    Luboš Palata, MF DNES
    Navenek to vypadá, jakoby Visegrádská čtyřka byla hlavní oporou Evropy a Západu vůbec v tvrdém postoji vůči Rusku a ruské okupaci a anexi ukrajinského Krymu. Jenže zdání, které vytváří především jednoznačný postoj Polska, klame.  

    Jednání ministrů zahraničí zemí Visegrádské čtyřky s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem (28. února 2014) | foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

    Visegrádská čtyřka není zásadní překážkou ruské expanzivní politiky ve východní Evropě, která se zatím zastavila za Perekopskou šíjí, která odděluje Ruskem okupovaný ukrajinský Krym od pevninské Ukrajiny. Není tvrdou hradbou západního společenství, není opevněnou hrází NATO, ale jeho měkkým podbřiškem. A to jak z čistě vojenského, tak i strategického a politického pohledu.

    Přesto tak to, alespoň opticky, nevypadá. Může za to jediná věc, a to, že se Visegrádská čtyřka dostala během ukrajinské krize pod faktickou kontrolu polské diplomacie, která pod vedením Radoslawa Sikorského nedovolí, aby se visegrádská stanoviska odlišovala zásadně od stanovisek polské diplomacie.

    Polsko udává směr

    Polsko samotné pak jako jediná země regionu skutečně přispívá je zvyšování obranyschopnosti NATO ... Jasný postoj vůči Rusku a jeho agresi na Ukrajině zaujala jak vláda, tak opozice, což je za poslední roky v Polsku jev nebývalý.

    Ani Polsko však všechno neuhlídá. Svědčí o tom zážitek z poslední cesty ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky, při níž šéfové diplomacií společně letěli podpořit novou ukrajinskou vládu premiéra Arsenije Jaceňuka. Bylo to na konci února, kdy v Kyjevu ještě doslova dohořívaly barikády, na Krymu ještě nezačal frontální útok ruských vojáků, ale už bylo jasné, že tam bude během krátké doby další ohnisko ukrajinské krize. Někde při letu mezi Prahou a Kyjevem vznikl nápad, že by druhý den mohla cesta ministrů zahraničí V4 vést nikoli do Doněcku k Rinatu Achmetovi, ale na Krym. Podle diplomatickým zdrojů byla dohoda mezi trojicí ministrů zahraničí Česka, Polska a Slovenska uzavřena, ale čekalo se na konečné stanovisko Maďarska, které bylo zásadní, protože Budapešť V4 předsedá a šéf maďarské diplomacie János Martonyi celou misi formálně vedl. "Miroslav Lajčák letěl bohužel do Kyjeva v letadle s Mártonyim a místo, aby Lajčák zpracoval jeho, zpracoval Mártonyi Lajčáka," říkal nám smutně ráno v Kyjevu jeden z diplomatů, když nám oznamoval, že se neletí na Krym, ale do Doněcku. Samozřejmě, i návštěva východní Ukrajiny a setkání s Rinatem Achmetovem mělo svou relevanci, ale cesta na Krym, která, jak se ukázalo, mohla být poslední takovou návštěvou západních státníků před jeho okupací, mohla mít ještě větší význam.

    Česko blízké Polsku

    Podobně je to s Visegrádskou čtyřkou a jejími celkovými postoji ke krizi na Ukrajině, která by se ale měla vlastně nazývat "ruskou krizí", protože tou ve skutečnosti je.

    Přečtěte si další materiály Luboše Palaty pro natoaktual.cz:

    Polsko, z mnoha důvodů - pevninskou hranicí s Kaliningradskou enklávou, která je ve skutečnosti spíše jednou velkou ruskou vojenskou základnou než normálním území, počínaje a historickými zkušenostmi s Moskvou nekonče - má velmi jednoznačné stanovisko. Je společně s Německem nejzásadnějším garantem nové proevropské ukrajinské vlády, pokouší se spolu s baltickými státy mobilizovat bezpečnostní mechanismy NATO, nejaktivněji řeší strategické otázky případných sankcí vůči Rusku, jako je například zásobování plynem z USA, místo z Ruska. Jako zásadního garanta a odstrašení putinovského režimu vidí posílení vojenské přítomnosti USA ve středovýchodní Evropě, a to jak budováním základen protiraketové obrany, tak vojenskými základnami obecně.

    Polsko samotné pak jako jediná země regionu skutečně přispívá je zvyšování obranyschopnosti NATO, když jeho armáda má pěti až šestinásobnou údernou sílu proti armádě české a jako jediná v regionu by byla schopna se Rusům postavit. Jasný postoj vůči Rusku a jeho agresi na Ukrajině zaujala jak vláda, tak opozice, což je za poslední roky v Polsku jev nebývalý.

    Překvapivě jasný a Varšavě blízký je i postoj české vlády, za který vděčí především ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi. Riziková je naopak pozice Miloše Zemana, jenž se vůbec netají přátelskými vazbami na Putinovo nejbližší okolí a ve svých prohlášeních mísí na první pohled proukrajinské a prozápadní postoje s ruskou propagandou, například přímým srovnáváním Kosova a Krymu.

    Maďarsko jde proti proudu

    Maďarsko k ruské krizi mlčí asi nejvíc z celé V4 a Orbánův výrok "Ukrajina není naše věc" mluví za vše. Navíc putinovský národnostní revizionismus hranic není Maďarsku, které má několik miliónů svých krajanů za hranicemi sousedních zemí, zase tak úplně cizí.

    O dalších několik schodů níže je Slovensko, které slovně sice agresi na Krym odsuzuje, ale kvůli závislosti na Rusku (premiér Robert Fico chce s Rusy vyjednat nižší ceny plynu, na jehož dodávkách z Ruska je Slovensko zcela odkázané) je v rámci unie vůči Kremlu mezi nejměkčími státy. Také Ficův antiamerikanismus je věcí trvalou, byť uhnout z hlavního unijního proudu si Slovensko ani jeho premiér netroufají.

    Orbán, Putinův obdivovatel

    Ještě více se s Ruskem zapletlo Orbánovo Maďarsko. Podpis kontraktu o dostavbě maďarské elektrárny Paks, na který Moskva Budapešti půjčí, se z Orbánova triumfu stal obrovským bezpečnostním rizikem, podobně jako Orbánův neskrývaný obdiv k ruskému vůdci. Ostatně poměry v Maďarsku se od putinovské loutkové demokracie zase tak moc neliší a po parlamentních volbách na počátku dubna, které Orbán zřejmě znovu drtivě vyhraje, bude ještě hůř. Maďarsko k ruské krizi mlčí asi nejvíc z celé V4 a Orbánův výrok "Ukrajina není naše věc" mluví za vše. Navíc putinovský národnostní revizionismus hranic není Maďarsku, které má několik miliónů svých krajanů za hranicemi sousedních zemí, zase tak úplně cizí.

    Přečtěte si související text na natoaktual.cz:

    Vedle těchto postojů je třeba dodat, že ve vojenské oblasti neplní ani Česko a už vůbec Maďarsko a Slovensko své závazky ohledně financování a bojeschopnosti svých armád, byť ta česká je ještě vůči slovenské a maďarské v mnohem lepším stavu.

    Za situace, která ve střední Evropě panuje, je obraz, který o sobě Visegrádská čtyřka vytváří, vlastně zázrak. Tvrdé a zásadové stanovisko střední Evropy vůči ruské agresi je však vratké. Už proto, že místo čtyř nohou stojí přinejlepším na dvou. Putinovo Rusko to ví a nebude litovat úsilí, aby střední Evropu a její místo v NATO a příslušnost k Západu zpochybnil a možná se i pokusil zvrátit.

    Luboš Palata
    autor je redaktorem MF DNES a Lidových novin

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media