V Uzbekistánu se Chalilzad setkal s tamním ministrem zahraničí Abdulazízem Kamilovem a o dva dny později se v Tádžikistánu sešel s tádžickým prezidentem Emómalím Rahmónem.

Hlavním důvodem obou setkání je proces stahování amerických sil z Afghánistánu. Američané totiž doufají, že by si v postsovětských republikách na severní hranici země mohli vybudovat nové základny, odkud by vývoj v Afghánistánu, a celkově kroky extrémistů ve střední Asii, mohli kontrolovat.

V Uzbekistánu už Američané svou základnu v letech 2001–2005 měli. Po zhoršení vzájemných vztahů ji ale museli opustit. Teď doufají, že by se jejich jednotky mohly do země vrátit, a to přesto, že přítomnost cizích základen zakazuje současná uzbecká ústava. Po smrti uzbeckého prezidenta Islama Karimova v roce 2016 je však uzbecká vláda k USA přátelštější.

Další základnu v regionu pak měli Američané v sousedním Kyrgyzstánu, kde působili v letech 2001–2015. Díky této základně nedaleko metropole Biškeku byl Kyrgyzstán svého času jedinou zemí, která hostila zároveň ruské i americké vojáky. Vzhledem ke komplikovaným vztahům s Biškekem se ovšem Američané do Kyrgyzstánu nejspíše nevrátí.

Zdroj: The Diplomat (USA)