Válečné lodě NATO operují u pobřeží Somálska, v Adenském zálivu a Indickém oceánu od srpna 2009. Původně měla již prodlužovaná protipirátská mise skončit na sklonku letošního roku. Aliance ji však prodloužila až do roku 2016.

"I přes úspěchy zůstává pirátství hrozbou. Piráti nadále chtějí a mají schopnosti na lodě útočit. Plavidla NATO proto budou nadále detekovat jejich pokusy," uvádí se v prohlášení Severoatlantické aliance.

Nejen díky přítomnosti desítek válečných lodí NATO, EU a dalších zemí v celém Indickém oceánu se dříve časté únosy a mnohamilionová výkupné za jejich propuštění podařilo v této oblasti zastavit.

Počet úspěšných útoků somálských pirátů klesl v posledních dvou letech prakticky k nule, nebezpečí ale stále přetrvává. Zatímco v roce 2011 bylo zaznamenáno v oblasti 129 útoků a piráti se zmocnili 24 plavidel, v roce 2012 to bylo už jen 22 útoků, při nichž piráti unesli 7 lodí. Loni se piráti odhodlali za celý rok už jen k šesti útokům, ale do jejich rukou nepadla jediná loď.

Na úspěchu však mají kromě válečných lodí velký podíl samotní přepravci a majitelé lodí, kteří se snaží svá plavidla a náklady před piráty důkladně zabezpečit.

Pečlivě hlídaná oblast už piráty tolik neláká a pomalu se přesunují například do oblasti Guinejského zálivu u břehů západní Afriky. Tam letos Mezinárodní námořní úřad (IMB) eviduje desítky případů. K většině nájezdů dochází u břehů Nigérie.

Podle odhadů Světové banky přesto pirátství stojí světovou ekonomiku 18 miliard dolarů ročně. Přibližně 90 procent obchodních nákladů putuje po moři a polovina všech nejvýznamnějších lodních tras prochází právě Indickým oceánem.

Nejnebezpečnější oblast, ohraničená Arabským zálivem, Seychelskými ostrovy, Adenským zálivem a souostrovím Maledivy, má přitom rozlohu přes 2 miliony čtverečných mil, což lze přirovnat k území celé západní Evropy.