Pro 760 českých vojáků platí od začátku ledna nepřetržitá pohotovost. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnů, po celý rok. Armáda letos pro Síly rychlé reakce NATO - NRF (NATO Response Force) vyčlenila přes 760 vojáků.

Od protichemických specialistů s mobilní laboratoří, přes protiletadlovou baterii, zpravodajce s pasivním sledovacím systémem Věra až po logisty, ženisty a zdravotníky.

Normálně chodí dál do práce na svých základnách v Česku, připravují se na cvičištích, ošetřují pacienty. Severoatlantická aliance je ale může v případě potřeby kdykoliv vyslat do zahraniční operace, pokud v ní bude například chemiky, sledovací systémy nebo protiletadlové střely nutně potřebovat.

"V případě potřeby je NATO může poslat kamkoliv na světě," uvedla Jana Růžičková z Generálního štábu.

Čistě teoreticky by se tak čeští vojáci klidně mohli ocitnout třeba na tureckém území u hranic se Sýrií, kde neutichají tvrdé boje mezi vládními jednotkami prezidenta Bašára Asada a opozičními povstalci.

NATO před měsícem rozhodlo, že na ochranu Turecka do oblasti pošle šest baterií protiraketového systému Patriot a přes tisícovku vojáků.

A další rozhodnutí k ochraně tureckého obyvatelstva či syrských uprchlíků může přijít velmi rychle. "V takovém případě by stačil k vyslání našich vojáků vyčleněných pro Síly rychlé rekce NATO pouze souhlas vlády," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Turecko totiž už několikrát čelilo ostřelování svého území ze Sýrie. Mezi spojenci v Alianci navíc rostou obavy z bohatého arzenálu balistických raket a hlavně chemických zbraní, které má syrský režim k dispozici. Ze Sýrie přicházejí zprávy, že Asadovy jednotky na povstalecké pozice několikrát odpalovaly rakety typu Scud.

Ačkoliv NATO opakovaně odmítlo, že by připravovalo nějakou vojenskou intervenci v Sýrii, představitelé některých členských zemí v čele s USA dali jasně najevo, že například použitím chemických zbraní by Asad "překročil pomyslnou červenou čáru" a musel by nést následky.