natoaktual.cz

Summit NATO 2024

Speciální příloha
k summitu ve Washingtonu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • První demokratické předání moci v Pákistánu

    27. května 2013  11:03
    Po pěti letech nepřerušeného mandátu předešlé vlády proběhly 11. května v Pákistánu úspěšně nové demokratické volby. I přes tvrdé útoky Talibanu, které si vyžádaly desítky mrtvých, byly mezinárodním společenstvím přijaty jako jedny z nejsvobodnějších v pákistánské historii. Tyto a jiné faktory jsou velkou nadějí pro stabilní budoucnost.  

    Nawáz Šaríf (vlevo) byl pákistánským premiérem už za vlády amerického prezidenta Billa Clintona a jeho ministra obrany Williama Cohena (vpravo). Jak si povede tentokrát? (ilustrační foto) | foto: Ministerstvo obrany USA

    Ministr zahraničních věcí USA se nechal slyšet, že bude spolupracovat s jakoukoliv vládou, která vzejde ze svobodných voleb, čímž se USA vyhnuly možného nařčení z politického vměšování. Stejně by měl uvažovat i vítěz voleb Nawáz Šaríf, a podpořit, například logisticky, Spojené státy v jejich snaze opustit Afghánistán, což je pro řadu jeho oponentů trnem v oku.

    Pákistán je již od vyhlášení nezávislosti roku 1947 z 95 % muslimskou zemí, a přesto je etnicky a lingvisticky různorodou. Bezpečnostně je tato země disponující nukleárními zbraněmi velmi problematická a tradičně relativně nestabilní. Na klidnou demokratickou budoucnost země může mít vliv mnoho destabilizačních faktorů: na jejím území usiluje řada militantních náboženských a kmenových skupin o lokální vliv, s Indií vede Pákistán vleklý spor o Kašmír, armáda svou autoritu často upevňovala politickými puči atd. Navíc je ironií osudu, že v roce 1999 byl současný prezident Zardárí i se svou ženou Benazír Bhuttovou odsouzen za korupci na pět let do vězení za vlády vítěze současných voleb. Přesto je současné první demokratické předání moci velkým historickým momentem.

    Očekávání od Šarífa

    Od Nawáze Šarífa lze očekávat upevňování moci perzekucí nepřátel či oponentů, například je očekávaný soud s Parvízem Mušarafem za vlastizradu, zároveň však drží v rukou velkou výzvu vést zemi demokraticky.

    Nawáz Šaríf stojí v čele strany Pakistan Muslim League-Nawaz (PML-N), která získala většinu v nejdůležitější provincii země Pandžáb (148 z 272 křesel v parlamentu) a která v předvolebním klání kladla důraz na ekonomické obrození země. Kuriózní je, že Šaríf byl v minulosti z pozice premiéra již dvakrát sesazen; poprvé armádou v roce 1993, podruhé v roce 1999 pučem vedeným Parvízem Mušarafem, jeho současným volebním rivalem.

    Po řadě let strávených ve vězení a exilu získal zjevně sílu a ztratil obavy stavět se proti ambicím armády vměšovat se do politiky. Ačkoli v minulém volebním období často vystupoval proti vládnoucí Lidové straně Pákistánu (PPP) a snažil se i o předčasné volby, během jejího mandátu jí pomohl prosadit řadu ústavních změn podporujících demokratický rozvoj země, a tím získal podporu západních mocností. Od Nawáze Šarífa lze očekávat upevňování moci perzekucí nepřátel či oponentů, například je očekávaný soud s Parvízem Mušarafem za vlastizradu, zároveň však drží v rukou velkou výzvu vést zemi demokraticky. Zatím se projevoval velmi uměřeně, což udržuje naději na demokratičtější budoucnost Pákistánu.

    Pro Šarífa bude velkou výzvou vnitřní bezpečnost státu a s ní související vztahy se sousedy. Zásadní bude především vyjednávání s teroristickými skupinami v čele s pákistánským Talibanem, ale i s Lashkar-e-Taiba, která se podílela na útocích v Bombaji roku 2008. I zde se Nawáz nechal slyšet, že míní vyšetřování obnovit, což by zlepšilo vztahy s Indií. Tato skupina byla navíc nařknuta ze spojení s ISI, proslulou pákistánskou tajnou službou, která často bezpečnostní situaci řeší po vlastní ose, bez ohledu na politické zájmy vládnoucích stran.

    Příkladem budiž jejich dekády trvající kontinuální podpora teroristických sítí Haqqani nebo Hekmatyar na hranicích s Afghánistánem i přímo na jeho území. K tomu se pojí i téma bilaterální smlouvy o vstupu bezpilotních letounů USA nad území Pákistánu. Šaríf se v této věci vyjádřil před volbami jasně, smlouvu nebude respektovat a bude usilovat o její vypovězení, neboť je v rozporu se základním suverénním právem státu na vykonávání moci nad vlastním územím. Takovým krokem jistě podpoří svou pozici u radikálních skupin a nejspíše i celé veřejnosti, naruší však vztahy s USA i s Afghánistánem a bude riskovat vzestup síly lokálních radikálních skupin, které ve svém důsledku mohou ohrozit celou stabilitu země. Šaríf se bude muset k těmto problémům tvrdě a odvážně postavit, chce-li udržet dobré vztahy s okolními zeměmi a zároveň tlumit aktivitu radikálních skupin.

    Skrytá hrozba generálů

    Ačkoli má armáda stále velkou míru vlivu na zahraniční politiku státu, zdá se, že generálové netouží vstupovat do ekonomické i bezpečnostní stabilizace země s rizikem ztráty vlastní kredibility. Jejich přímý podíl na vládě nebo její ovlivňování se tedy jeví v dnešní době spíše méně pravděpodobné. Zároveň však Šarífova prokázaná odvaha odvolávat vysoké představitele armády bude generály znervózňovat.

    Šarífova strana zcela pochopitelně řadu tlaků ze strany militantních skupin řešila dohodami, které byly často ústupkem, a jejich charakter by v demokratickém státě byl přinejmenším diskutabilní. Úkol tlumit aktivity militantních skupin na území Pákistánu a Afghánistánu, bude pro Šarífa nesmírně složitou výzvou, zvlášť tehdy, když si svými ústupky získával jejich hlasy. Všechny tyto skupiny se hlásí k fundamentálnímu výkladu islámu, kterým tradičně ospravedlňují své militantní aktivity, což ke stabilitě a rozvoji demokratických hodnot pochopitelně nepřispívá.

    Šaríf je přesvědčen, že riziko vojenského puče vedeného armádou je v současné době velmi malé. Ačkoli má armáda stále velkou míru vlivu na zahraniční politiku státu, zdá se, že generálové netouží vstupovat do ekonomické i bezpečnostní stabilizace země s rizikem ztráty vlastní kredibility. Jejich přímý podíl na vládě nebo její ovlivňování se tedy jeví v dnešní době spíše méně pravděpodobné. Zároveň však Šarífova prokázaná odvaha odvolávat vysoké představitele armády bude generály znervózňovat, obzvláště proto, že díky únikům diplomatických depeší USA je k dispozici seznam jeho odpůrců.

    Přečtěte si na natoaktual.cz související text:

    Pokud jde o vztah s Indií, Šaríf proklamoval a stvrzoval důležité mírové vztahy již během své vlády v roce 1999. Vývoj vztahů s tímto sousedem lze v tomto kontextu vidět víc než pozitivně, a to jak ve vývoji sporu o Kašmír, tak v případě jednání o jaderném odzbrojení, jehož Šaríf byl tehdy velkým zastáncem. Indie je pro Pákistán zásadní též v tolik potřebném ekonomickém rozvoji. Jestli se Šarífovi povede udržet armádu, vyjednat klid s radikálními skupinami, aniž by jim přenechal příliš mnoho prostoru, a stabilizovat tak jedinou nukleární muslimskou zemi na světě, je otázkou dalších měsíců vývoje. Vyhlídky má ale velmi dobré.

    Nikola Schmidt
    autor je doktorandem na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media