natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Protiraketová obrana: Kolik systémů pro Evropu?

    20. července 2006  8:57
    Spojené státy hodlají rozmisťovat ve střední Evropě komponenty svého systému protiraketové obrany. Severoatlantická aliance buduje vlastní protiraketový deštník a o „své“ protiraketové obraně uvažuje i Evropská unie. Kromě toho část Evropy pokrývá protiraketová obrana Ruské federace, resp. Společenství nezávislých států. V krajním případě by tak mohla nastat situace, že by území starého kontinentu hostilo čtyři protiraketové štíty.  

    Komplexní systém USA
    V dnešních dnech se hovoří zejména o rozmístění prvků amerického protiraketového systému ve střední Evropě. V úvahu připadají Česko, Polsko a Maďarsko. Jako členské země NATO a EU však všechny tyto státy mají vztah i k „alianční“ protiraketové obraně a k perspektivnímu projektu „unijního“ deštníku proti balistickým raketám. Spojené státy svou obranu již několik let budují, kdežto NATO začalo až v roce 2004 a Evropská unie se dosud ani nerozhodla, zda bude nějaký vlastní systém budovat. Občas se objevují i různé úvahy o společné protiraketové obraně EU a SNS.

    Americký program NMD (National Missile Defense) čili BMD (Ballistic Missile Defense) je rozhodně nejkomplexněji pojatý. Zahrnuje protiraketové řízené střely v podzemích silech, na pojízdných odpalovacích zařízeních i na palubách lodí, senzory na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmírném prostoru a výhledově i laserové zbraně na letadlech a v kosmu. Tento štít má ochránit území USA a americké vojenské jednotky v zahraničí hlavně proti raketovému úderu „darebáckých režimů“, jako je Severní Korea a Írán. Američané proto chtějí rozmístit některé prvky i v Evropě a Asii (zejména v Japonsku). Je ovšem pravdou, že americký systém dosud není plně funkční a především nejvýkonnější antirakety typu GBI (Ground Based Interceptor) zatím nesplňují očekávání.

    Deštníky Aliance a Unie
    Země NATO se v roce 2004 shodly na základních principech své protiraketové obrany a od loňského roku ji aktivně budují. Systém ALTBMD (Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence) by měl chránit před útokem území států NATO i jednotky Aliance v zahraničí a měl by dosáhnout funkčnosti snad v roce 2010. Součástí tohoto systému mají být dva hlavní typy protiraketových střel. Prvním je komplet MEADS, společný projekt USA, Německa a Itálie využívající populární americké rakety Patriot PAC-3. Druhou zbraní bude komplet SAMP/T s raketami Aster 30 od britsko-francouzsko-italské zbrojovky MBDA.

    Právě fakt, že součástí systému ALTBMD mají být i rakety americké výroby, vede k prosté úvaze, že obrana NATO by se měla napojit na americký deštník, jehož součástí jsou i rakety Patriot. Aliance se dříve rozhodla, že bude svůj štít vyvíjet nezávisle na USA, ale v poslední době opět sílí hlasy volající po sloučení nebo alespoň částečném propojení obou programů. USA tuto iniciativu rozhodně vítají, protože už dříve se snažily přesvědčit evropské členské země NATO, aby se podílely na americkém štítu.

    Evropská unie zatím nemá jasno, zda skutečně chce nějakou protiraketovou obranu vytvořit. Vzhledem ke snahám o bezpečnostní spolupráci mezi NATO a EU se zdá celkem logické, že protiraketovou obranu území EU i jednotek EUFOR v zahraničí může bez problémů zajistit „alianční“ štít. Navíc velká většina evropských zemí je současně členy obou mezinárodních organizací a těžko by podpořila dva konkurující si systémy. Prakticky by totiž šlo zřejmě jen o dvě různé řídicí struktury pro tytéž zbraně.

    Rusko-unijní obrana?
    V minulých letech se diskutovalo i o tom, zda by se EU nemohla nějakým způsobem zapojit do protiraketové obrany Ruska, resp. Společenství nezávislých států. O jakési „rusko-unijní“ obraně debatoval prezident Putin s německým kancléřem Schröderem v roce 2003. Patrně šlo o projev snahy některých evropských politiků nějak „přitáhnout“ Rusko k EU. Projednávala se dokonce i možnost nákupu „westernizované“ verze ruských raket S-300 či S-400. Značná množství ruských zbraní dnes kupují dvě členské země EU, Řecko a Kypr, ale státy západní Evropy o ně příliš zájmu nejeví.

    V každém případě je zřejmé, že protivzdušná obrana SNS zasahuje do prostoru NATO a EU. Číselná označení zbraní S-300 a S-400 totiž udávají jejich maximální dostřel v kilometrech, takže tyto rakety na územích Ruska a Běloruska pokrývají značné části Polska, pobaltských zemí a Finska. V Rusku se navíc intenzivně pracuje na kompletu S-500, který už by měl mít kontinentální rozsah působení. Společná obrana EU a SNS je v současné situaci dost obtížně představitelná, ačkoli určitá koordinace by snad možná byla.

    Náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Pavel Štefka upozornil, že budovat několik systémů v Evropě by nebylo ekonomicky dost dobře únosné. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že nakonec vznikne jen jeden společný protiraketový štít, který bude chránit území USA, území všech států NATO a EU a jejich vojáky v zahraničí. K tomu je ovšem potřeba, aby političtí a vojenští představitelé všech zemí našli společnou řeč. Protiraketová obrana je příliš důležitá a nákladná záležitost, než aby se stala předmětem boje o prestiž.

    Lukáš Visingr
    Autor je spolupracovníkem redakce
    Armádního technického magazínu

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media