natoaktual.cz

SPECIÁL: Víme, co máme

Pilotní série projektu na podporu
domácího obranného průmyslu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Jihovýchodní Asie: Neklidná mozaika

    15. září 2008  10:26
    Region jihovýchodní Asie rozhodně nepatří k nejstabilnějším. A nelze se tomu ani příliš divit; pokud přijmeme kontroverzní teorii Samuela Huntingtona, můžeme konstatovat, že je místem střetu hned čtyř civilizací: muslimské, konfuciánské, hinduistické a buddhistické. Ke stabilitě určitě nepřispívají ani nedemokratické režimy, výroba a pašování narkotik, konflikty o zdroje a v neposlední řadě ambice velmocí a supervelmocí.  

    Konfliktní vztahy
    Jako země jihovýchodní Asie se označují země na stejnojmenném poloostrově a několik států ostrovního charakteru. Konkrétně jsou to Thajsko, Vietnam, Laos, Kambodža, Barma (známá také jako Myanmar), Indonésie, Malajsie, Singapur, Brunej a Filipíny; nejnovějším členem je Východní Timor (Timor-Leste), jenž získal nezávislost v roce 2002. Velké politické, kulturní, národnostní a náboženské odlišnosti této „skládačky“ jsou ovšem jedním z faktorů nestability a napětí v tomto regionu. Jeho geografická poloha navíc nutně přispívá k tomu, že je objektem zájmu dalších významných států, především Číny a USA.

    V oblasti dosud existují silné historické antagonismy mezi některými národy, mj. Vietnamci a Kambodžany, které se rozhodně neoslabily během krvavého konfliktu, který trval podstatnou část druhé poloviny 20. století. Jeho součástí byl nejen boj komunistických partyzánů nejprve proti Francouzům a poté proti Američanům, ale také občanská válka v Laosu, děsivá zvěrstva Rudých Khmérů v Kambodži a krátká pohraniční válka Vietnamu s Čínou. Ostatně ani vztahy dalších zemí s ČLR nejsou ideální, což dále komplikují významné populace etnických Číňanů v těchto zemích. A navíc už několik let běží „závody ve zbrojení“ (zejména v oboru stíhacích letounů) mezi Čínou, Malajsií a Singapurem.

    Dalším problémem „vnitřního“ charakteru, ale s výraznými vnějšími katalyzátory, je islámský fundamentalismus a terorismus. Indonésie je nejlidnatější muslimskou zemí na světě a v řadě dalších států regionu narůstá podíl muslimů, mezi nimiž jsou samozřejmě i extrémisté. Hlavní roli zde sehrává teroristická organizace Džamá Islamíja, která vznikla v Indonésii, je napojena na globální teroristickou síť (zjednodušeně označovanou jako al-Káida) a má na svědomí řadu krvavých útoků včetně pumových atentátů na ostrově Bali.

    Politické i kriminální hrozby
    Mezi státy jihovýchodní Asie budí jednoznačně největší kontroverze Barma (Myanmar). Tato země je už dlouhá léta řízena vojenskou juntou, která je pokládána za jednu z nejbrutálnějších diktatur na světě. Stav lidských práv v zemi je jedním slovem katastrofální, avšak junta se těší přímé podpoře Číny, která efektivně blokuje snahy o sankce OSN. Washington označil Barmu za „výspu tyranie“ a vzhledem k podezření, že junta usiluje o zbraně hromadného ničení, není vyloučeno, že Barma se dostane mezi „darebácké státy“. Pokud existuje nějaká země, v jejímž případě by zahraniční vojenská invaze s cílem obnovit demokracii získala obecnou podporu a sympatie většiny světa, pak je to nejspíše právě Barma.

    Jihovýchodní Asie se však potýká i s řadou hrozeb, které nemají primárně politický, ale spíše kriminální charakter. Oblast označovaná jako „Zlatý trojúhelník“ je po Afghánistánu druhým největším dodavatelem heroinu a dalších opiových drog. Některé zóny jsou fakticky ovládány organizovaným zločinem, který je někde nejspíše napojený i na státní struktury a s vědomím zkorumpovaných úředníků využívá otrockou práci místních obyvatel. V Jihočínském moři je stále obrovským problémem pirátství a pašeráctví.

    V Jihočínském moři se však nacházejí také Spratlyovy ostrovy a Paracelské ostrovy, dvě malá souostroví, která jsou předmětem dlouhodobých územních sporů. Několikrát už byla příčinou i malých ozbrojených šarvátek, protože Čína, Vietnam, Tchaj-wan a další země si na ně dělají nároky, vysílají na ně vojenské jednotky, a dokonce budují trvalé vojenské základny. Ale proč tyto státy soupeří o malé ostrůvky, které málokdo najde na mapě? Odpověď je prostá. V okolí ostrovů se totiž nacházejí bohatá naleziště ropy a zemního plynu.

    ASEAN a jeho zaměření
    Zmíněné konflikty, hrozby a rizika jsou jen některé z těch, kterým musejí země jihovýchodní Asie čelit. Pokusem o alespoň částečné řešení takových situací bývá vznik jakési mezinárodní organizace, což se stalo i v tomto případě. Tímto sdružením je ASEAN (Association of South East Asian Nations), které vzniklo v roce 1967 a dnes sdružuje deset zemí (Thajsko, Vietnam, Laos, Kambodžu, Barmu, Indonésii, Malajsii, Singapur, Brunej a Filipíny). ASEAN se běžně schází jako ASEAN+3 (Čína, Japonsko a Jižní Korea) a nejširší podobou je Regionální fórum ASEAN se 26 členy včetně USA, Ruska, EU a Indie.

    Organizace byla vytvořena za podpory USA kvůli ekonomické, sociální a kulturní spolupráci nekomunistických zemí oblasti, ale její úloha se od té doby značně změnila; členy jsou dnes i dva komunistické státy (Vietnam a Laos) a členské země už se neorientují primárně na USA, nýbrž zejména na regionální kooperaci, ačkoli latentně je stále přítomen i faktor odporu proti rozšiřování vlivu Číny. Bylo založeno i Bezpečnostní společenství ASEAN, které se angažuje v boji proti bezpečnostním hrozbám a teoreticky existuje možnost, že by mohlo uskutečňovat i mezinárodní mírové či humanitární mise.

    Závěrem je možno říci, že jihovýchodní Asie je dobrým příkladem bezpečnostního komplexu, ve kterém bezprostředně nehrozí mezistátní ozbrojený konflikt, ačkoliv napětí mezi některými státy jistě nelze zanedbat. Významný je v tomto případě efekt blízkého sousedství Číny, resp. jejích ambicí v této oblasti. Aktuální hrozby pro jihovýchodní Asii jsou především nestátního charakteru; jde tu zejména o extremismus, terorismus a organizovaný zločin. Rozšíření oboru působnosti ASEAN o bezpečnostní tématiku ovšem svědčí o tom, že mezi členskými zeměmi existuje vůle tyto společné problémy také společně řešit.

    Lukáš Visingr
    Autor je spolupracovníkem redakce časopisu ATM

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media