natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Geopolitika protiraketové obrany

    14. prosince 2006  10:40
    Otázka možného rozmístění některých prvků amerického systému protiraketové obrany ve střední Evropě, úvahy se vedou zejména o lokalitách v Polsku a v České republice, se stala mediálně nejpřitažlivějším bezpečnostním tématem letošního podzimu.  

    Čtěte také speciální přílohu natoaktual.cz:
    Vše o systému protiraketové obrany
     

    Je pozoruhodné, že na stránkách denního i odborného tisku můžeme být svědky často velmi vypjaté názorové konfrontace mezi zásadními přívrženci a odpůrci něčeho, o čem se pořádně vůbec neví, jakou to má mít finální podobu a čemu přesně to bude sloužit.

    Dokud však tyto základní otázky nebudou zodpovězeny, je v podstatě nemožné zaujmout k celému problému fundované, argumentačně vyrovnané a konzistentní stanovisko.

    Neukončená debata o neukončeném systému
    Americký protiraketový systém není ani zdaleka hotov a otázkou je, zda vůbec někdy bude. V USA nelze politickou debatu o systému protiraketové obrany považovat za ukončenou (byť lze předpokládat, že každá americká administrativa bude chtít v maximální míře minimalizovat rizika možného úderu raketou), díky čemuž je nejisté i jeho praktické vojenské využití.

    Ty části systému, které se v současnosti rozmisťují na několika místech světa (většinou na teritoriu USA, což se v žádném případě neomezuje pouze na území jejich padesáti členských států), jsou permanentně přebudovávány a jejich technické komponenty „za pochodu“ měněny a dolaďovány.

    Za této konstelace je za jediný pevný „názor“ v debatě možno považovat hlas komunistů a jejich sympatizantů, kteří proti čemukoli americkému či severoatlantickému budou protestovat vždy.

    Geopolitické aspekty Missile Defence
    Pokusíme-li se na dané téma pohlédnout optikou politické geografie a geopolitiky, pak je, domnívám se, nutno zmínit několik aspektů. Středoevropský prostor se v průběhu 20. století stal opakovaněkrát místem fyzické i politické konfrontace sousedních či vzdálenějších mocností, a vždy na to doplatil. Jeho „samostatná“ geopolitická existence (v podobě tzv. cordon sanitaire) byla rovněž neúspěšná.

    Po zhroucení sovětského bloku a vstupu středoevropských a pobaltských států do NATO se značná část veřejnosti domnívala, že bezpečnostní hrozby jsou navždy zažehnány, kterážto víra se v zápětí ukázala být iluzorní. Vývoj bezpečnostní agendy EU během několika posledních let sice zatím neprovokuje přímá bezpečnostní rizika, ale na druhou stranu směrem do budoucnosti zatím ani neposkytuje hmatatelné záruky.

    Orientace na USA (rozvíjená jako paralelní alternativa vůči NATO a EU) a úsilí o přiznání statutu „strategického spojence“ se sice v kontextu vývoje posledních 50. let může jevit jako jednoznačně pozitivní směr, ale z pozice ČR (ale také například Slovenska či Maďarska) nesmíme zapomenout na fakt, že nemáme přístup k otevřenému moři/oceánu, což je faktor, který v americké strategii dosud zaujímá zcela nezastupitelné místo (dokonce ani Polsko v tomto ohledu nedisponuje zcela vhodnou polohou).      

    Vesmírný prostor: atraktivní budoucnost
    V souvislosti s protiraketovou obranou však na druhou stranu musíme uvést, že debata o tomto tématu (a oficiální žádostí vlády ČR o umístění centrály evropského navigačního systému Galileo do Prahy) přivedla Českou republiku, respektive její území, do pozice součásti politických a vojensko-bezpečnostně-strategických úvah majících vztah k vesmíru, což je zatím nejnovější geopolitický (a vojensko-politický) prostor.

    Nelze vyloučit, že v historicky krátké době může dojít k zásadní geopolitické revoluci, ve které se dosud neotřesitelně platné axiomy stanou bezcennými. Příkladem (kdy však tradiční názory nebyly zcela negovány) může být nástup letecké moci, jejíž technické a vojenské aspekty zásadně proměnily pohled mocností na prostor a limity šíření fyzické moci na velké vzdálenosti (nedostupnost oblastí za Uralem, „ostrovní“ charakter USA, atd.).

    Nehledě na oficiální rétoriku se všechny americké (ale i ruské/sovětské, čínské či jakékoli jiné) administrativy, od okamžiku, kdy v roce 1957 po vypuštění Sputniku lidstvo vstoupilo do vesmírného věku, věnovaly aspektům vojenského využití kosmu. Nedávné rozhodnutí Bushovy administrativy o odepření přístupu do vesmíru nepřátelům USA je toho jen logickým vyústěním.

    Mohu se velmi zásadním způsobem mýlit, ale domnívám se, že jakmile to bude možné, rozmístí USA na oběžných drahách kolem Země prostředky, které jim umožní (podobně jako dnešní letadlové lodě) operovat v podstatě bez ohledu na všechny ostatní. Co z toho však vyplývá pro případnou americkou základnu v ČR?

    Důsledky amerických ambicí pro Českou republiku?
    Být v centru dění s sebou vždy nese řadu rizik, ale z dlouhodobého pohledu se většina z nich nakonec projeví pozitivně. Veřejnost zatím nejcitlivěji reaguje na údajné zvýšení bezpečnostních hrozeb.

    Případné umístění americké raketové základny sice může přitáhnout pozornost nepřátel USA, ale je otázkou, zda budou schopni/ochotni rozlišovat  mezi tímto fenoménem a dnes již existujícími vazbami vyplývajícími například z umístění rozhlasové stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, nebo členství v NATO.

    Pokusy o přiblížení nějakého fenoménu prostřednictvím analogie sice často končí špatně, přesto se však na závěr o jednu pokusím. Když se v 19. století v Podkrkonoší budovala železnice měla plánovaná trať vést i přes tehdy významné městečko Pecka. Místní radní však s ohledem na negativní dopady železnice na pokojný život v obci (zásadním argumentem bylo, že vlaky by plašily pasoucí se dobytek) nedovolili, aby plánovaná trať vedla přes katastr jejich obce. Koleje však už nikdy nikdo nepřeložil.

    Michael Romancov
    Institut politologických studií
    Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media