natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Česká republika a protiraketová obrana: o co jde Rusku?

    26. března 2007  12:08
    V nedávno publikovaném komentáři na iHNed.cz (9. 3.) si bývalý asistent generálního tajemníka NATO Marshall Billingslea položil otázku, proč ruští političtí a vojenští představitelé reagují čím dál hysteričtěji na americký projekt vybudování systému obrany proti balistickým raketám, do něhož by byla zapojena Česká republika a Polsko. Svou otázku však ponechává bez odpovědi. O co tedy Rusku jde?  

    Ačkoliv byly již mnohokrát zmíněny základní údaje, neškodí je znovu připomenout: Navržený systém se skládá z radarů, z nichž jeden by měl stát v České republice, a tzv. antiraket, které by na evropském území měly být umístěny v Polsku. Cílem je zastavit případný útok balistickými střelami, který by vyšel z oblasti širšího Středního Východu. Systém, zjednodušeně řečeno, funguje tak, že radar zaregistruje vypálenou střelu,  a poté, co je provedena analýza její dráhy letu, je proti ní vyslána antiraketa, která ji svou kinetickou energií (tedy nárazem, bez použití jakékoliv explozivní hlavice) zničí. Těchto raket má být na základně v Polsku umístěno deset, z čehož vyplývá, že systém je schopen reagovat na raketový útok v řádu jednotek střel. Rusko v současné době disponuje stovkami sofistikovaných balistických střel dlouhého doletu, projektovaný systém proto vůči této síle nemůže být účinný.

     

    To jsou fakta. Pokud navzdory nim ruští představitelé tvrdí, že jejich zemi systém ohrožuje, existují jen dvě možná vysvětlení: buď má ruská elita k dispozici pouze naprosto zkreslené informace, nebo, diplomaticky řečeno, vědomě manipuluje se skutečností. Protože nepředpokládám, že by si Rusko nebylo schopno ověřit pravý stav věcí, musím přijmout jako platné druhé vysvětlení a ptát se, jaký je účel ruské informační (nebo spíše dezinformační) kampaně.

     

    Odpověď je nasnadě: Současné kroky ruské zahraniční politiky demonstrují, že se Rusko nesmířilo s tím, že se země střední a východní Evropy svým vstupem do NATO a EU vymanily z jeho sféry vlivu, ustavené po druhé světové válce. To je nepříjemné zjištění, protože NATO po celá 90. léta usilovalo o navázání partnerských a přátelských vztahů s Ruskem, což vyvrcholilo ustavením Rady NATO – Rusko v květnu 2002. Zdrženlivý postoj Ruska k poslednímu kolu rozšíření NATO dával naději, že konfrontační postoje, které provázely např. vstup České republiky, Maďarska a Polska, se již staly minulostí.

     

    Ukazuje se, že tomu tak není. Ekonomicky rostoucí Rusko zjevně cítí šanci stát se znovu relevantním aktérem v evropské bezpečností politice a obnovit svou sféru vlivu ve střední a východní Evropě. Události posledních let mu bohužel, obrazně řečeno, pootevřely dveře. Nejednotnost evropských spojenců ohledně zásahu proti Husajnovu režimu v Iráku a především nešťastně rozhodnutí Francie a Německa hledat podporu pro svůj protiamerický postoj právě v Moskvě zjevně přesvědčily ruské politiky, že některé státy by jejich zásahy do vnitřních otázek evropské a alianční politiky přivítaly (upřímně řečeno, s ohledem na zmíněné kroky jistých zemí je těžké se tomuto závěru divit). Debata o rozmístění systému protiraketové obrany v Evropě poskytla zjevně Rusku další příležitost pokračovat v této politice. To vytváří potenciálně nebezpečnou situaci, kdy by Rusko jako nečlenský stát aktivně ovlivňovalo debatu, která se ve skutečnosti týká pouze spojenců v NATO.

     

    Česká republika by tuto možnost měla rezolutně odmítnout. Nezbavili jsme se komunismu a nevstoupili do NATO proto, aby nám Rusko říkalo, jakou máme nebo nemáme provádět bezpečnostní politiku. Stále více se ukazuje, že vybudování radaru protiraketové obrany na našem území potřebujeme nejen jako prevenci proti novým bezpečnostním hrozbám, ale i jako potvrzení naší suverenity ve vztahu k Rusku. Neznamená to, že bychom měli vnímat Rusko jako protivníka – ale současně je vzhledem k jeho současné politice těžko můžeme považovat za důvěryhodného partnera. Je to další důvod pro posílení transatlantického ukotvení naší bezpečnosti, jejíž součástí by se měl stát i náš souhlas s účastí v systému protiraketové obrany. 

     

    Jan Vidím

    Autor je předsedou Výboru pro obranu

    Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za ODS

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media