Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti předchozímu roku však vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb přímo na území ČR, uvádí BIS ve své výroční zprávě.

Při klasickém sbírání zpravodajských informací ruským zájmům dominovala politická rozvědka. Ruské tajné služby mají v zemi dlouhodobě kvalitní síť informačních, přístupových a vlivových kontaktů, které dále rozvíjejí.

Češi podle zprávy sice nepředávají ruské straně přímo utajované skutečnosti, ale ve velkém rozsahu vyzrazují citlivé interní informace z organizací a firem, v nichž pracují. Charakter a rozsah způsoboval podle BIS Česku větší škody než vyzrazení informací utajovaných.

Ruské zpravodajské služby nijak nezměnily svůj přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků s diplomatickým krytím. „Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru v ČR,“ konstatuje zpráva.

V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o informační válce související s ukrajinskou a syrskou krizí. Ruské tajné služby se podle BIS tehdy snažily oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do českých médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací.

Hybridní kampaň pokračovala podle zprávy i v loňském roce. „Ruská strana tento základ podržela a dále rozvinula, a to zejména ve smyslu vyšší angažovanosti ruských zpravodajských entit,“ uvádí zpráva. Česko ale nebylo jejím hlavním cílem. Ve strategické rovině jsou cílem hybridních kampaní převážně Ukrajina, NATO a EU.

Rusko a jeho zpravodajské služby v rámci subverzních aktivit namířených proti zachování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, také podle BIS koordinovaly a financovaly činnost takzvaných „nevládních organizací“, které pod pláštíkem obhajoby práva na národnostní sebeurčení a zlepšení situace menšin na Ukrajině prováděly takzvaná „šedá a černá aktivní opatření proti územní celistvosti Ukrajiny“.

Představitelé „nevládních“ entit přímo či nepřímo řízených ruskou mocí a jejími zpravodajskými službami systematicky usilovali o získání podpory českých parlamentních a neparlamentních politických stran a představitelů vrcholných orgánů české státní správy.

„Někteří čeští občané tak vědomě či nevědomě participovali na zpravodajské agresi cizí moci proti integritě třetího státu,“ tvrdí zpráva BIS. V souvislosti s těmito aktivitami pak upozorňuje, že bylo velmi zajímavé sledovat, jak se pod ruskou taktovkou „bratří“ entity z extrémní či ortodoxní pravice a levice, či skalní zastánci a smrtelní odpůrci Benešových dekretů.

Podle kontrarozvědky loni také pokračoval trend, kdy čeští občané cestovali z Ruska do separatistických oblastí Ukrajiny, jako jsou Donbas nebo Krym. „Při těchto cestách čeští občané využívají, byť třeba nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb,“ dodala BIS. Přítomnost ruských zpravodajců, a v některých případech i fotografie z těchto cest, zpochybňovaly podle BIS údajně „soukromý charakter“ těchto výletů.

Čína zesílila operace

Vyšší intenzitu a agresivity vlivových operací na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti zaznamenali zpravodajci ze strany čínské špionáže. Počty čínských zpravodajských důstojníků působících v rámci čínské diplomatické mise v Česku se sice nezvýšily, ale narostl počet čínských agentů cestujících do ČR v rámci čínských oficiálních delegací.

„Čínské zpravodajské služby při svých operacích na českém území využívají služeb a spolupráce čínské krajanské komunity,“ konstatuje zpráva BIS s tím, že čínskou prioritou již nebylo rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci (byť i tyto aktivity pokračovaly), nýbrž využití těchto kapacit ve prospěch čínských vnitro a zahraničně-politických zájmů.

„Dominantním zájmem Číny a jejích zpravodajských služeb v ČR byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-taiwanských vztahů,“ uvádí tajná služba.

Čínské zpravodajské a vlivové operace v ČR byly podle BIS také spojeny s termínem hybridní kampaně v souvislosti s vyvrcholením čínsko-filipínského sporu o oblast Jihočínského moře. Tajná služba zaznamenala v ČR zesílení aktivit osob napojených na čínské zpravodajské služby. Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se pak objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze.

„Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně,“ uvádí zpráva.

Kromě ruských a čínských zpravodajských služeb pak BIS nezaznamenala „žádné relevantní“ aktivity zpravodajských služeb dalších států, s výjimkou zpravodajských služeb Íránu.

Íránské zpravodajské služby byly v Evropě nadále velice aktivní. „BIS zaznamenala působení osob podezřelých ze zpravodajských aktivit ve prospěch Íránu také v ČR,“ uvádí se ve zprávě s tím, íránských významným spojencem je libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které je v Evropě také skrytě aktivní. „Logistická činnost tohoto hnutí byla zaznamenána i v ČR,“ konstatuje česká tajná služba.

Sledování bojovníků IS

Přestože se od roku 2015 počty islamistických radikálů odjíždějících z Evropy do Sýrie a Iráku snížily, zůstávaly podle BIS bezpečnostním rizikem i loni.

Především pak návraty těchto zahraničních bojovníků. Pozornost se BIS zaměřila na zahraniční bojovníky, kteří v minulosti dobrovolně opustili ČR, aby se mohli připojit k takzvanému Islámskému státu (IS).

Nešlo o české občany, ale o cizince dříve žijící na našem území. Prioritním cílem BIS tak byla nejen detekce nových odjezdů, ale také zabránění návratu zahraničních bojovníků do ČR. „BIS také věnovala svou pozornost rozkrytí stykových bází těchto rizikových osob, které by mohly využít při svém návratu do ČR,“ uvádí se ve zprávě.

V průběhu roku pak kontrarozvědka díky novým poznatkům potvrdila předchozí odjezd jedné takové osoby k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii. Zpravodajci pak dále získali detailnější informace o osobních kontaktech jednoho zahraničního bojovníka, který žil v ČR a v roce 2015 se připojil k IS. „Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii/Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako během roku 2015 využíváno k jejich dalšímu tranzitu dál do západní Evropy,“ uvádí výroční zpráva.

V rámci odhalování hrozeb islámského extremismu a terorismu se BIS loni zaměřovala mimo jiné i na aktivity Iráčanů, kteří byli v minulosti úzce svázáni s bývalým iráckým režimem Saddáma Husajna.

„Obecně totiž platí, že jádro teroristické organizace IS tvoří právě příznivci bývalého iráckého režimu. V ČR v prostředí irácké komunity působili jedinci, kteří mají minulost spojenou s vládním a bezpečnostním aparátem bývalého iráckého režimu, nicméně v roce 2016 se mezi nimi neobjevil jedinec, který by představoval riziko pro zachování bezpečnosti ČR,“ konstatuje zpráva.

Masivní ruská kyberšpionáž

Česko v minulém roce podle BIS čelilo rozsáhlým počítačovým špionážním útokům z Ruska. Nejaktivnější byla kampaň APT28/Sofacy zaměřená na rozmanité oblasti od diplomacie a vojenství přes vědu a výzkum až k akademické sféře.

Kampaň využívala k útokům proti českým cílům počítačovou infrastrukturu umístěnou v zahraničí. Útočníci se dostali do několika soukromých e-mailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí. Z účtů se mohli dozvědět mimo jiné množství osobních informací o jejich majitelích. Terčem se stala také česká vojenská výzkumná instituce. V průběhu podzimu loňského roku Sofacy zaútočila na ministerstva zahraničních věcí a obrany v evropských státech.

Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být podle BIS využívány k politickým a vědecko-průmyslovým účelům, ale i k dehonestaci určitých lidí či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.

Aktivity domácích hackerů

Podle BIS také domácí hackerská skupina napadla webové portály několika státních institucí a serveru hostujícím internetové stránky významného českého státního představitele. Informace o zjištěné zranitelnosti se mohla tato skupina pokusit prodat ať už přímo dotčeným státním institucím nebo například osobám z hackerského prostředí.

Hackeři z Česka také objevili na portálu jedné banky působící v České republice konkrétní zranitelnost, kterou využili pro přístup do jejího informačního systému.

Na začátku minulého roku se objevila informace o napadení e-mailové schránky premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky a několika poslanců ČSSD. Letos v lednu pak oznámilo ministerstvo zahraničí napadení svých e-mailových účtů. Hackeři se dostali do desítek e-mailových schránek zaměstnanců ministerstva včetně náměstků a ministra. Útok mohl trvat několik měsíců.

BIS při šetření napadení síťových zařízení kyberšpionážní kampaní získala rovněž informace o nezabezpečených portech na IP adresách několika českých ministerstev. Některé porty otevřené do internetu umožňovaly přímý přístup k autentizačním formulářům. Služba také pokračovala v šetření možného napadení routerů dvou českých státních úřadů.

V průběhu roku poskytla BIS Národnímu bezpečnostnímu úřadu informace o rozcestníku, který umožňuje přístup k doménám využívaným pro elektronické útoky. Tyto domény pak zpravidla slouží pro krádeže údajů k bankovním účtům, nebo jsou zdrojem pro stažení škodlivých kódů. Mohou být využité k napadení kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů na českém území a následné špionáže či napadení.