Rozhodnutí o výstavbě výsadkového pluku je plně v souladu s vládou schválenou Koncepcí výstavby AČR.
Přestože, jako snad každé rozhodnutí, budí souhlasné i odmítavé reakce, někdy i emotivní názory o jednoznačně výsadkových preferencích současného náčelníka Generálního štábu, je třeba jasně říci, že za tímto rozhodnutím stojí racionální a srozumitelné argumenty.
V obecně rovině, pokud jde o celkové počty AČR, navýšení počtů je potřebné nejen proto, že v poměru k počtu obyvatel České republiky, patří naše armáda k těm nejmenším v Alianci, ale hlavně proto, že rozsah plněných úkolů vyžaduje odpovídající množství vojáků. Pokud nemá docházet k neúměrnému přetěžování a v důsledku toho k chybám a možným ztrátám.
V armádách NATO je praktikován takzvaný „trojkový“ systém činnosti: příprava/výcvik - nasazení k plnění úkolu - rekonstituce/obnova schopností.
Přetěžování a chybyRozsah plněných úkolů vyžaduje odpovídající množství vojáků. Pokud nemá docházet k neúměrnému přetěžování a v důsledku toho k chybám a možným ztrátám. |
K optimálnímu fungování tohoto systému je potřeba dostatečný počet nasaditelných manévrových prvků. Naši armádě, postavené na jedné středně těžké mechanizované brigádě (7. mechanizovaná brigáda) a jedné lehké (4. brigáda rychlého nasazení), třetí prvek dlouhodobě chyběl.
Dalším argumentem je flexibilita a doba pohotovosti k nasazení. Zatímco úloha těžších obrněných jednotek je nezastupitelná v kolektivní obraně, lehčí a zejména výsadkové jednotky jsou použitelné v celém spektru úkolů, které armády plní.
Od kolektivní obrany, přes zvládání krizí až po kooperativní bezpečnost (spolupráci s partnery).
Navíc, vzhledem k vycvičenosti a používané technice, jsou výsadkové jednotky zpravidla ve vyšším stupni pohotovosti k nasazení. Ta se pohybuje v řádu dní, maximálně týdnů, na rozdíl od měsíců v případě mechanizovaných nebo obrněných jednotek.
Důležitým kritériem pro volbu výsadkového vojska jsou také ekonomická hlediska. Výstavba pluku na základě existujícího výsadkového praporu v Chrudimi, s lehkou technikou a výzbrojí, bude nepochybně levnější a rychlejší než výstavba další mechanizované brigády.
Závěrem lze tedy říci, že rozhodnutí o výstavbě výsadkového pluku je optimálním kompromisem, které naplňuje mnoho požadavků v rozumných lhůtách a nákladech.
armádní generál Petr Pavel
autor působil jako předseda Vojenského výboru NATO a náčelník generálního štábu