"Máme nejmodernější verzi letounu Jas-39 Gripen a o žádných takových technických problémech nevíme," řekl natoaktual.cz velitel čáslavské základny Jiří Verner.

Vada se podle švédského veřejnoprávního rozhlasu objevila na starších letounech v roce 1993, kdy při přehlídce nad Stockholmem jeden z pilotů musel letadlo v nouzi narychlo opustit. Stíhačka při pádu naštěstí nikoho nezranila.

Při katapultáži ovšem nefungovalo zařízení, jež má přitlačit pilotovy ruce k tělu ve chvíli, kdy ve vysoké rychlosti opouští kabinu a kdy hrozí, že si ruce při nárazu o trup letounu poraní. Zařízení údajně nefungovalo ani o dvanáct let později, když v roce 2005 havaroval jiný gripen nedaleko města Karlskrona.

Odborníci zvláštní vyšetřovací komise byli podle rozhlasu po druhém případu velmi kritičtí k tomu, jak si výrobce počínal při odstraňování závady: podle komise firma Saab pro nápravu nepodnikla prakticky nic. Kromě uvedeného zařízení se prý zpráva vyšetřovací komise kriticky zmiňuje i o dalších nedostatcích, které však švédský rozhlas neupřesnil. Žádný z nich však nepatřil k příčinám havárie.

Deník Dagens Nyheter ve svém internetovém vydání cituje mluvčího Saab Petera Larssona, podle něhož se firma ke kritice vyjádří v nejbližších hodinách. "Práce na odstraňování chyb probíhá a kritizované chyby se již v nově vyrobených strojích nevyskytují," uvedl Larsson.

Švédská média neuvedla, zda se popisované problémy týkají i gripenů, které používá česká armáda.

Čáslav je domovskou základnou pro 14 stíhaček, které si Česko od Švédska pronajalo na deset let přibližně za 19,6 miliard korun. Celkem mají české vzdušné síly od roku 2005 k dispozici 12 stíhaček Jas-39 Gripen C a dva dvoumístné cvičné letouny s označením D.