V současné době však náš jižní soused řeší jiné problémy, než je NATO. O víkendu se v zemi konají důležité parlamentní volby a veškerá pozornost je zaměřena právě na ně.

Novými členy aliance se mají stát Slovensko i Slovinsko, oba sousedé Rakouska. Tyto země (podobně jako Česko a Maďarsko) by se navíc měly stát členy Evropské unie.

To znamená, že na rozdíl Rakušanů budou v obou důležitých organizacích a budou se moci aktivně podílet na budování evropské bezpečnostní a obranné politiky. Jestliže před pádem železné opony princip neutrality znamenal, že se Rakousko nacházelo mezi dvěma soupeřícími bloky, nyní bude téměř ze všech stran obklopeno jedinou vojensko-politickou aliancí.

Debata o tom, zda se koncept neutrality nepřežil, se v Rakousku rozvíjí již řadu let. Nikdy však nedospěla do takového stadia, aby se rozhodující politické síly shodly na potřebě vstupu do NATO. Spíše převažuje názor, že k tomu mají Rakušané stále dost daleko.

Zatímco řada malých evropských států (Dánsko, Nizozemsko i Česko) považuje za svůj klíčový zájem to, aby spojila zapojení do evropské integrace se silnou vazbou na Spojené státy, v Rakousku to mnozí takto nevnímají.

Česko hraje ve vztazích NATO s Rakouskem zajímavou roli, neboť česká ambasáda ve Vídni je kontaktním úřadem pro alianci. "Češi o tuto roli velmi usilovali," uvádí zdroj, který je s celou situací dobře obeznámen.