"Všechny státy čelí potřebám úsporných opatření a podle nás je třeba, aby tato iniciativa nebyla obětována na oltář úsporných opatření a aby se v ní pokračovalo," uvedl Vondra pro agenturu ČTK.

Česko od roku 2008 vede projekt takzvané vrtulníkové iniciativy v rámci NATO. Cílem je modernizovat a využít vrtulníky ruské výroby pro potřeby aliančních operací. Ve výzbroji jednotlivých zemí Aliance je v současnosti přibližně 200 transportních vrtulníků ruské výroby, především v zemích bývalé Varšavské smlouvy. Stroje ruské výroby pak používají i americké a britské jednotky v Afghánistánu.

Společnou modernizací a úpravami vrtulníků ruské výroby chtějí země vyřešit kritický nedostatek strojů v misích. V projektu je zapojeno 11 zemí. Státy jako Británie, Španělsko, Norsko nebo Turecko přispívají do fondu této iniciativy financemi. Fond má na starosti Británie. Podle Vondry se koncem září sejde v Londýně dohlížecí výbor fondu a "pokusí se najít novou dynamiku".

Češi spojencům nabízejí zkušenosti a hlavně hotový modernizační program, který použili pro své vrtulníky Mi-171Š nasazené v Afghánistánu. Tři modernizované stroje už působí od počátku roku v misi. Český modernizační projekt je jakýmsi vzorem pro další státy takzvané vrtulníkové iniciativy. Letecké opravny Malešice nedávno získaly zakázku na modernizaci dvou bulharských a maďarských vrtulníků.

Podle Vondry se méně peněz na obranu v příštích letech nesmí promítnout do plnění základních závazků. Ministerstvo obrany bude příští rok muset výrazně šetřit.

Zatímco loni měl resort k dispozici 56 miliard korun, letos jen 49 miliard a příští rok už by to mělo být jen 43,8 miliardy korun. Česko tak dává na obranu jen 1,3 procenta hrubého domácího produktu, v NATO mu patří devátá příčka od konce.

"Nemusím připomínat, že při vstupu do Aliance byl deklarován závazek, že výdaje na obranu neklesnou pod hranici 2 procent HDP. Pro rok 2011 se s 1,15 procenta dostáváme na chvost, to říkám zcela otevřeně. Nejsme ještě úplně na dně, ale je to na hraně," řekl Vondra.