"Nyní vydává rozkazy k mezinárodní operaci v Libyi výhradně NATO," řekla mluvčí Aliance Oana Lungescu.

Aliance převzala velení nad operacemi ve čtvrtek v 8 hodin ráno SELČ. Cílem operace nazvané Unified Protector je ochrana civilistů před vojsky libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

"V souladu s mandátem Rady bezpečnosti OSN se NATO zaměří na ochranu civilistů a zalidněné oblasti," uvedla Aliance v oficiálním prohlášení.

"Naším cílem je chránit civilní obyvatelstvo před hrozbou útoku Kaddáfího režimu. NATO se postará o dodržování všech aspektů rezoluce OSN. Nic víc, nic míň," uvedl generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

Ten odmítl eventualitu, že by bylo možné vyzbrojovat libyjské vzbouřence. Aliance podle něj v Libyi "zasahuje kvůli ochraně libyjského lidu, ne aby ho vyzbrojovala".
"Zaměřujeme se zbrojní embargo a jasným cílem takového embarga je zastavit přísun zbraní do země," řekl Rasmussen v reakci na některá prohlášení amerických a britských představitelů, že by špatně vyzbrojeným libyjským rebelům mohl západ poskytovat zbraně.

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí v posledním prohlášení varoval, že "západ rozpoutal v Libyi něco, co už nemůže kontrolovat". Informovala o tom libyjská agentura JANA.

Aliance střeží nebe i přístup z moře

Velitelem operace Unified Protector je kanadský generál Charles Bouchard, jehož štáb sídlí na aliančním velitelství v Neapoli. NATO zatím neupřesnilo, jakou bojovou techniku a kolik personálu do operace nasadí.

Dosud Aliance dohlížela na dodržování zbrojního embarga, které bylo na Libyi uvaleno. Počátkem týdne NATO převzalo kontrolu nad bezletovou zónou, když letouny Aliance absolvovaly první hlídkové mise.

Přímé údery proti jednotkám libyjského vůdce Muammara Kaddáfího dosud vedla koalice několika států v čele s Francií, Británií a Spojenými státy.

NATO během posledních dní uzavřelo cesty do Libye - jak vzduchem tak po vodě. Na bezletovou zónu dohlíží desítky bojových letounů, 5 až 10 speciálních průzkumných a řídících letounů AWACS a 10 až 15 létajících tankerů. Ve Středozemním moři pak hlídkuje 25 válečných lodí a 5 ponorek, které mají zabránit dodávkám zbraní do Libye.

Švédská vláda plánuje na ochranu bezletové zóny vyslat 8 stíhacích letounů Gripen, transportní Hercules a jeden průzkumný a podpůrný stroj. Bulharsko oznámilo, že zvažuje vyslání jedné válečné fregaty.

Šéf Vojenského výboru NATO admirál Giampaolo di Paola uvedl, že do operací pod velením NATO se zapojí nejen členské státy Aliance, ale i některé partnerské země. Do hlídkování nad Libyí se zapojil například Katar, stíhačky pro hlídání bezletové zóny chce vyslat i Saúdská Arábie. "Považujeme regionální podporu za základ," řekl di Paola.

Aliance také podle některých diplomatických zdrojů začne prošetřovat zprávy o údajných civilních obětech během koaličních úderů v libyjském hlavním městě Tripolisu. Například podle prohlášení vatikánské zpravodajské agentury mělo při náletech spojenců zemřít nejméně 40 lidí. NATO dosud ale nemá žádné relevantní informace, které by tyto zprávy potvrdily.