"Balíček novel zákonů byl jednou z našich hlavních priorit a představuje největší změnu branné legislativy od devadesátých let," uvedl po jednání vlády ministr obrany Vlastimil Picek.

Dlouho očekávaná byla především novela zákona o vojácích z povolání, která upravuje odměňování vojáků. Nově bude služební plat přímo souviset se zastávanou funkcí a hodností.

Každý voják tak bude přesně vědět, že jeho kolega ve stejné hodnosti má kdekoliv v armádě stejný služební tarif a plní stejně náročné úkoly. Bude také přesně stanoveno, o kolik se mu například zvýší plat při vzorném výkonu služby. Ministerstvo obrany si od toho slibuje, že vojáci budou motivováni ke kariérnímu postupu.

Nový platový řád je také přehlednější, snižuje počet jednotlivých položek platu ze současných dvanácti na sedm. Reálný plat je podle ministerstva nastaven tak, aby po změnách pro většinu vojáků jeho výše nepoklesla nebo se naopak mírně zvýšila.

Podle Picka si pohorší vyšší hodnosti a naopak nižší hodnosti, kterých je 75 procent  - poddůstojníci, rotmistři, praporčíci by si měli mírně polepšit nebo "zůstat na svém". "Bude jednoznačně stanoveno, jakou má mít voják hodnost ke své funkci," dodal Picek.

Upozornil, že ministerstvo obrany kvůli tomu nebude potřebovat více peněz ze státního rozpočtu. "Vystačíme s tím, co máme," řekl.

Veteránem po delší době

Vláda souhlasila také s úpravami zákona o válečných veteránech, který zpřísňuje podmínky pro získání statusu válečného veterána. Dosud k tomu stačilo, aby voják strávil v ozbrojeném konfliktu nebo mírové operace 30 dní.

Nově bude nutné, aby voják strávil v bojové misi nebo v oblasti s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nepřetržitě alespoň 90 kalendářních dnů. Novela také rozlišuje zahraniční mise podle míry jejich nebezpečnosti. V těch méně nebezpečných bude třeba pro přiznání statusu válečného veterána strávit nejméně 360 kalendářních dní.

Rozšiřuje se zároveň okruh osob, které budou moci status válečného veterána získat. Už nepůjde jen o příslušníky armády nebo policie, ale také o ostatní  příslušníky bezpečnostních sborů, například hasiče a celníky, ale také o civilisty nebo státní zaměstnance, kteří jsou do misí vysíláni a nebezpečí musí čelit stejně jako vojáci.

Další reformy za týden

Poslední novelou z přijatého balíčku je zákon o ozbrojených silách z roku 1999. Novela upravuje zejména legislativní rámec nasazovaní vojáků k záchranným pracím a na likvidaci následků živelných pohrom tak, aby bylo možné pružně reagovat na krizové situace.

Nově bude moci například k povodním přivolat okamžitě jakékoliv vojenské útvary, které disponují dostatečným množstvím vojáků a potřebnou technikou. Současná platná právní úprava vyžadovala přednostní nasazení specializovaných vojenských záchranných útvarů. V praxi se však ukázalo, že záchranné útvary nemají dost vojáků ani vybavení a nemohou tak být čelit rozsáhlým živelným pohromám.

Vládou schválený balíček "branných zákonů" není zdaleka poslední. Po nedávno schválené novele zákona o Vojenské policii by se vláda měla už příští týden zabývat také návrhy zákonů o vojácích v záloze, změně hranic vojenských újezdů a také novelou branného zákona. Všechny dokumenty následně poputují k poslancům a senátorům.

Armáda rozhodnutí vlády vítá. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla zejména zákon o vojácích z povolání dodá potřebnou jistotu, stabilitu, řád a zejména perspektivu. "Pomůže udržet konkurenceschopnost armády na trhu práce," konstatoval Pavel.