Posílení vojenské přítomnosti NATO na východní hranici k odstrašení Ruska má být podle Vershbowa jasným vzkazem pro jakéhokoliv případného útočníka: „Pokud se pokusíte narušit území člena NATO, budete čelit silné reakci celé Aliance a cena, kterou zaplatíte, bude velmi vysoká“.

Vershbow vystoupil v poslanecké sněmovně jako hlavní zahraniční řečník národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“. V souvislosti s Ruskem připomněl pražský summit NATO v roce 2002. Tehdy spojenci na vrcholné schůzce konstatovali, že Aliance a Rusko spolupracují jako rovnocenní partneři ke „společnému cíli - stabilní, mírové a nerozdělené Evropě“.

Pro část členských zemí taková vize zůstává i nadále dlouhodobou ambicí. „V krátkodobém horizontu ale vyhlídky na smysluplné partnerství zmizely v okamžiku, kdy Rusko nelegálně anektovalo Krym a začalo podporovat separatistické povstání na východě Ukrajiny,“ prohlásil Vershbow.

Upozornil, že se zároveň Rusko díky celé škále taktik od propagandy, podvratné činnosti nebo kybernetických útoků snaží otestovat připravenost Aliance jako celku.

Všechny své kroky Moskva podle Vershbowa zdůvodňuje „falešným příběhem o tom, že se NATO od konce studené války snaží Rusko oslabit a obklíčit“.

„Nikdy jsme se nesnažili o konfrontaci s Ruskem. Nechceme novou studenou válku. Nechceme závody ve zbrojení. To však neznamená, že můžeme ignorovat akce Ruska a čekat na příznivější situaci,“ řekl.

To by podle něj byla zrada vlastních zásad a Moskvu by takový postup povzbudil k tomu, aby riskovala další agresivní akce.

NATO tak bude ve vztahu k Rusku prosazovat kombinaci silného odstrašení a smysluplného dialogu. Jako celek bude pokračovat ve snahách zapojit Rusko do vzájemného dialogu, který umožní větší transparentnost a možnost přijmout opatření ke snížení rizika možného konfliktu.