Kvůli pracovním povinnostem musel Jiří David rozhovor ukončit. Na zbývající dotazy však odpoví v nejbližší možné době.

Český kontingent se podle něj poučil z událostí posledních let, především z vlny nepokojů na jaře roku 2004, a je na násilnosti připraven. K dispozici má zvláštní jednotku na potlačování davu.

"V poslední době nebyl zaznamenán jakýkoliv incident," uvedl v rozhovoru Jiří David.

V Kosovu po vyhlášení nezávislosti na Srbsku zatím podle něj panuje klid. Na bezpečnost v oblasti dohlíží také 500 českých vojáků.

Vojáci jsou však připraveni okamžitě zasáhnout v případě jakéhokoliv ohrožení klidného a bezpečného prostředí či svobody pohybu všech obyvatel.

"Prostor odpovědnosti českého kontingentu je z etnického hlediska poměrně klidný. Žije v něm pouze osm Srbů staršího věku poblíž administrativní hranice se Srbskem, kam neustále jezdí naše patroly monitorovat situaci," dodal David.

Velitel střední části Kosova nicméně nedávno povolal do země i české posily právě kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti a možným násilnostem. V Kosovu tak operuje i záložní rota českých vojáků.

Kosovo pod taktovkou OSN až k samostatnosti
Kosovo, nyní už bývalá jihosrbská provincie, bylo od konce konfliktu v roce 1999 pod správou OSN. O jejím budoucím statusu se začalo pod taktovkou mezinárodního společenství vyjednávat v únoru 2006.

Zdlouhavé a komplikované rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou však k ničemu nevedly. Kosovští Albánci, kteří v dvoumilionovém Kosovu tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtěli dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik desítek tisíc, si přáli zůstat součástí Srbska.

V posledních měsících už bylo jisté, že Priština jednostranně vyhlásí nezávislost, otazníkem zůstávalo jen datum. Tím se nakonec stala neděle 17. února.