Francouzka Michèle Alliot-Marie je v této funkci již od roku 2002, její norská kolegyně Anne-Grete Strøm-Erichsen pak od roku 2005.
Více žen řídí zahraničí než obranu
Přesto v současnosti na schůzkách ministrů obrany členských zemí NATO narazíte ještě na jednu ženu. Island sice nemá armádu a tedy ani ministerstvo obrany, na schůzkách ministrů obrany ale reprezentován je, a to ministrem, resp. v současnosti ministryní zahraničních věcí Valgerður Sverrisdóttir. Mezi ministry zahraničních věcí je podíl žen o trochu vyšší: kromě islandské šéfky diplomacie má dnes ženu ve vedení ministerstva zahraničních věcí ještě dalších pět zemí NATO (Maďarsko, Polsko, Řecko, USA, Velká Británie).
Ze zemí NATO mají v současnosti ženu v čele státu Dánsko, Kanada, Lotyšsko, Nizozemí, a Velká Británie, vládám v zemích NATO však šéfuje jen německá kancléřka Angela Merkel. Mezi velvyslanci členských zemí aliance u centrály v Bruselu je dnes jen jedna žena, Američanka Victoria Nuland. NATO doposud nemělo žádnou generální tajemnici a i posty náměstků generálních tajemníků doposud obsazovali pouze muži.
Ministryně obrany nejsou novinkou
První ministryní obrany na světě byla Sirimavo Ratwatte Dias Bandaranaike ze Srí Lanky. Post ministryně obrany vykonávala souběžně s premiérskou funkcí v letech 1960-1965 a opětovně 1970-1977. Premiérkou byla ještě v období 1994-2000, tehdy již ale post ministryně obrany nezastávala. Evropa si na svoji první ženu – ministryni obrany musela počkat až do roku 1990, od kdy tuto pozici zastávala Elisabeth Rehn z Finska.
Vůbec severské země jsou z pohledu účasti žen v politice nejprogresivnější. Elizabeth Rehn byla po odchodu z funkce ministryně obrany v roce 1995 byla vystřídána další ženou Anneli Kariina Taina, ta na tomto postu setrvala až do roku 1999. Rovněž současná norská ministryně obrany není první ženou v čele resortu. Mezi jejími předchůdci figurují hned dvě ženy: Eldbjørg Løwer (1999-2000) a Kristin Krohn Devold (2001-2005). Ministryni obrany má v současnosti i Švédsko.
Celkově má k dnešnímu dni ženu v čele ministerstva obrany 11 zemí světa (Argentina, Bahamy, Bangladéš, Česká republika, Filipíny, Francie, Chile, Kapverdy, Jamajka, Norsko a Švédsko).
Petr Just
Autor je politolog