V Afghánistánu přibudou detekční zařízení proti minám
Podomácku vyrobené výbušniny (tzv. IED), které se často vyskytují v podobě silničních min, jsou stále největší hrozbou pro vojáky v Afghánistánu. IED jsou zodpovědné za 57 % letošních úmrtí zahraničních vojáků na afghánském bojišti. Americká armáda se s touto hrozbou snaží bojovat pomocí detekčních systémů NIITEK Husky, jejichž počet se má na místě téměř zdvojnásobit.

Jednou ze součástí systému Husky je radar nazvaný VISOR 2500, který je schopný nalézt i výbušniny, které neobsahují kovové součásti. To je velkým problémem pro ostatní detekční zařízení, které je nezachytí. Podle amerických představitelů jsou tak systémy Husky přelomem pro boj s afghánskými IED.

Nejnovější zakázka pro firmu NIITEK za systémy Husky, náhradní díly, údržbu a výcvik činí 106,5 milionů dolarů. V současnosti se systémy Husky používají převážně pro vyčištění hlavních zásobovacích cest.

Čtěte také:
Šéf NATO: Členské státy mohou v řadě oblastí spojit síly
Češi zbavují Lógar silničních bomb

Zdroj: Defense News (USA)

---

Americká armáda je znepokojena výměnami velitelů
Od roku 2001 došlo na vrchních velících postech v Iráku i Afghánistánu již k několika výměnám. Tři z vyměněných velitelů, včetně nedávno propuštěného vrchního velitele v Afghánistánu Stanleyho McChrystala, opustili své místo pod tlakem. Jenom dva generálové za celou dobu jsou považováni za ideální ztělesnění schopností pro vedení moderní války – David Petraeus a Ray Odierno.

Pro americkou armádu tak představuje tato rotace nepříjemnou otázku: co je špatného na systému vybírání velících generálů? Zásadním problémem je, že práce vrchního velitele na místech jako Afghánistán a Irák pramálo souvisí s vojenskými schopnostmi, které tito velitelé za celou kariéru získali. Současní velitelé v těchto zemích působí jako určití místodržící – musí se soustředit nejen na plánování bojů, ale i na hospodářský rozvoj.

Dalším problémem je, že současní generálové se celou svoji kariéru zabývali konvenčními ozbrojenými konflikty. Špatně se tak vyrovnávají s moderními zdlouhavými válkami, kde se bojuje s nejasným nepřítelem. Jedním z možných řešení by mohlo být dřívější povyšování nižších důstojníků, kteří mají s válkami v Iráku a Afghánistánu dostatek zkušeností.

Zdroj: The Washingon Post (USA)

---

Za zvýšeným počtem obětí v Afghánistánu stojí intenzivnější boje
Severoatlantická aliance oznámila, že v Afghánistánu tento měsíc zemřel již 94. zahraniční voják. Počet aliančních vojáků, kteří letos v Afghánistánu zemřeli, tak dosáhl čísla 314. Za zvýšeným počtem mrtvých stojí navýšení četnosti a intenzity operací proti Talibanu, vysvětlilo NATO. "Díky novým posilám jsme schopni bojovat proti povstalcům a Talibanu v oblastech, které byly po léta uzavřené," prohlásil mluvčí ISAF Josef Blotz. To je podle něj důvodem proč došlo v Afghánistánu ke zvýšení násilí, které vede k většímu počtu obětí.

Oznámení o větším počtu mrtvých vojáků přichází v čase otázek nad celým válečným úsilím, obzvláště poté, co byl po neopatrných poznámkách odvolán vrchní velitel aliančních sil v Afghánistánu Stanley McChrystal. Podle šéfa CIA Leona Panetta je tak válka "velice těžkým bojem" a "pokrok přichází pomaleji a obtížněji, než se očekávalo". Blotz k tomu však dodává, že ke konci roku lze v kampani díky zvýšené úrovni bezpečnosti očekávat viditelný úspěch a pokrok.

V Afghánistánu je nyní 140 tisíc zahraničních vojáků. Jejich počet se má v srpnu navýšit až na 150 tisíc.

Čtěte také:
Zahraniční vojáci v Afghánistánu prožívají těžký měsíc
V Afghánistánu umírají další vojáci NATO

Zdroj: Radio Netherlands (Nizozemsko)

---

Medveděv je znepokojen informacemi o íránském jaderném programu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv je znepokojen informacemi amerických tajných služeb, že Írán disponuje obohaceným uranem k výrobě dvou jaderných bomb. "Takovéto informace vždy způsobují starosti. Pokud bude informace amerických tajných služeb potvrzena, bude to znamenat větší napětí a nevylučuji, že se budeme touto otázkou více zabývat," prohlásil.

Rada bezpečnosti OSN na začátku června schválila čtvrté kolo ekonomických sankcí proti Íránu za jeho kontroverzní jaderné aktivity. Sankce obsahují například těsnější finanční kontrolu a rozšíření zbrojního embarga. Na to zareagovala íránská strana snížením spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Západní státy podezírají Írán, že se snaží vyrobit jaderné zbraně pod pláštíkem mírového jaderného programu. Írán tato nařčení odmítá a tvrdí, že používá obohacený uran pouze pro mírové účely.

Čtěte také:
Írán: USA nám vyhrožují jadernými zbraněmi
Gates: Írán ještě jadernou bombu nemá
Jaderný Írán by NATO považovalo za hrozbu

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

Karzáí viní za zvýšení produkce drog Západ
Za zvýšením produkce drog a organizovaného zločinu v Afghánistánu stojí podle tamního prezidenta Hamída Karzáího spojenecká invaze z roku 2001. Karzáí viní za rozvinutí drogového průmyslu především vojenskou přítomnost cizích států. "Víme, že prodej drog je zde podporován cizinci a mezinárodními mafiemi," prohlásil.

Přestože je známo, že produkce opia byla jedním z hlavních finančních zdrojů Talibanu, podle mnoha zpráv se produkce drog v Afghánistánu od roku 2001 dramaticky zvýšila. Uvádí se, že se mezi roky 2005 a 2009 téměř zdvojnásobila. Podle OSN produkuje Afghánistán 7 tisíc tun opia ročně, což představuje více než 90 % veškerého zkonzumovaného opia na světě.

Největším konzumentem opia bylo v roce 2008 Rusko. Právě Moskva je velkým kritikem alianční snahy potlačit pašování drog. Podle ruských představitelů zabije heroin pocházející z Afghánistánu až 30 tisíc Rusů ročně.

Čtěte také:
Rusko chce s USA spolupracovat v boji s drogami
Rada NATO-Rusko bude jednat o drogách
Rusko kritizuje USA a NATO kvůli afghánským drogám

Zdroj: Tehran Times (Írán)