"Jak jsme slibovali, zbytek našich sil v Iráku se vrátí domů na konci roku. Po takřka devíti letech válka v Iráku skončí," uvedl Obama v projevu. Washington se s iráckou vládou nedohodl na dalším působení svých vojáků v zemi. Prohlášení amerického prezidenta předcházelo dlouhé jednání s Bagdádem o beztrestnosti amerických vojáků, kteří by v Iráku případně zůstali i v příštím roce.

Obě země se ale podle Obamy naprosto shodují v tom, jak postupovat dál a úzké vzájemné vztahy tak budou nadále pokračovat. "Během následujících dvou měsíců se naše jednotky v Iráku sbalí a nastoupí do konvojů na cestu domů," řekl Obama s tím, že poslední americký voják překročí iráckou hranici se "vztyčenou hlavou, pyšný na svůj úspěch a s vědomím, že Američané plně podporují naše jednotky."

V Iráku v současné době působí 39 tisíc amerických vojáků. Washington ještě s Bagdádem vyjednával o tom, zda v Iráku i po odchodu hlavních sil ponechá v příštím roce až několik tisíc vojenských instruktorů, kteří by řídili výcvik iráckých vojáků.

USA pro své vojáky, kteří by zůstali, požadovaly právní imunitu za podmínek obsažených v irácko-americké bezpečnostní dohodě týkající se nynějšího kontingentu. Ta umožňuje stíhat Američany v případě spáchání těžkých zločinů mimo službu podle iráckého práva, ale pod americkou justici spadají zločiny spáchané ve službě nebo na základnách. To ale Irák odmítl.

V Iráku zřejmě přesto někteří američtí vojáci zůstanou. Hovoří se o necelých dvou stovkách s omezeným působením.

Americké jednotky jsou v Iráku od března 2003, kdy vpadly do země, aby svrhly iráckého diktátora Saddáma Husajna. Záminkou bylo, že Husajn údajně vlastnil zbraně hromadného ničení. Ty se ale v Iráku nikdy nenašly. Nejvíce amerických vojáků, 165 tisíc, operovalo v Iráku v roce 2008. Během devítileté mise jich v zemi zahynulo 4 808.