"Není vyloučena žádná možnost," prohlásil poradce pro národní bezpečnost Ben Rhodes před plánovanou páteční schůzkou amerického prezidenta Baracka Obamy s afghánským protějškem Hamídem Karzáím. Podle Rhodese bude záležet na aktuální situaci v Afghánistánu a klidně se může stát, že "v zemi nezůstanou v roce 2015 žádné americké jednotky".

Jde o první náznak, že Spojené státy mohou změnit své původní plány. Po připravovaném stažení všech vojsk NATO z Afghánistánu na konci roku 2014 chtěly USA nechat i v následujících letech v zemi až 15 tisíc vojáků, především příslušníků speciálních sil. Ti měli dohlížet na výcvik afghánských bezpečnostních sil a pracovat jako poradci.

Rhodes uvedl, že letos i příští rok bude dál pokračovat postupné stahování amerických jednotek z Afghánistánu. K dnešnímu dni jich v zemi slouží zhruba 68 tisíc. Přesná čísla, kolik vojáků v zemi zůstane a zda vůbec, neuvedl s tím, že o tom napoví až aktuální situace v "klíčovém roce 2014".

Velitel amerických sil v Afghánistánu John Allen doporučil, aby jich v zemi po roce 2014 zůstalo 6 až 10 tisíc. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje v Pentagonu, prý Obamova administrativa žádá posouzení možnosti, že by jich v Afghánistánu zůstalo daleko méně - 3 až 9 tisíc.

Vyřešit se však stále musí podmínky, za jakých by američtí vojáci po ukončení mise NATO v Afghánistánu zůstali. Jde především o "imunitu" amerických vojáků. Afghánský prezident Karzáí například požaduje, aby američtí vojáci mohli být souzeni před afghánskými soudy. To je ale pro Spojené státy nepřijatelné - i tom by měli oba prezidenti o víkendu hovořit.

Podobný problém už Američané řešili v Iráku. Prezident Obama se nakonec rozhodl v roce 2011 rychle stáhnout všechny jednotky poté, co nekonečná jednání s iráckou vládou o zajištění imunity pro americké vojáky, ztroskotala.