"Jednáme s příslušnými vládami, které nabídli pomoc," řekl ČTK ministr obrany Jaroslav Tvrdík na letecké přehlídce v Hradci Králové. Další podrobnosti nesdělil s odkazem na složitost celého procesu.

Tvrdík má v polovině září předložit vládě návrhy vzdušné ochrany země poté, co kvůli záplavám nebude mít Česká republika potřebných 60 miliard korun na nákup 24 nových stíhaček Gripen.

"Musíme říci do konce roku, zda vybavíme armádu novými letouny," oznámil před časem při návštěvě prostějovské základny speciálních sil premiér Vladimír Špidla.

Uvažuje se o nákupu menšího počtu letadel, pronájmu letounů nebo o ochraně vzdušného prostoru ve spolupráci s NATO. "Musíme znovu projít veškeré naše vize a plány," zopakoval Tvrdík s tím, že jde hlavně o snížení celkových nákladů.

Práci na potřebných analýzách podle něj již obnovilo Centrum pro nákup nadzvukových stíhacích letounů. Současně ministerstvo obrany vytváří příslušné pracovní či konzultační skupiny s jednotlivými státy, které mohou připadat v úvahu jako dodavatelé bojových letounů pro českou armádu.

Špidla: Nákup musí odpovídat možnostem
Předseda vlády Vladimír Špidla navštívil nedávno spolu s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem a náčelníkem generálního štábu Jiřím Šedivým velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi, kde hovořil s vojenskými experty právě o problematice nákupu nadzvukových strojů.

"Nákup nových stíhacích letounů musí odpovídat možnostem naší země a to i vzhledem k nedávným katastrofálním záplavám," prohlásil premiér Špidla při rozhovoru s letci na prostějovském letišti.

"Myslím, že směr, kterým bychom se měli ubírat při nákupu nových stíhaček, ukáže až listopadový summit NATO v Praze," uvedl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Podle něj pak vláda rozhodne zakoupení třeba menšího počtu strojů neboo možnosti zakoupení levnějších, už použitých strojů a o zajištění obrany vzdušného prostoru spojenci. Ani nynější situace však podle Tvrdíka nemusí nutně znamenat definitvní konec Gripenů.

Škody po povodních mohou podle posledních odhadů dosáhnout až 90 miliard korun. Pořízení 24 nových stíhaček Gripen by přitom mělo státní pokladnu přijít na 60 miliard, tak jak návrh prosazoval předchozí kabinet premiéra Miloše Zemana. Zákon o financování nákupu letounů ale nepodpořili ještě před volbami do poslanecké sněmovny senátoři. Opoziční strany totiž byly proti nákup právě Gripenů.

"Nákup nových stíhaček pro české vzdušné síly se dostává do finančních problémů. Peněz na  projekt tohoto rozsahu je v zásadě v každé chvíli a v každé zemi málo. Případ České republiky je však mimořádný. Předchozí vláda zemi velmi zadlužila a nyní navíc přišly katastrofální povodně," prohlásil Hynek Fajmon z opoziční ODS.
Prostor pro nákup stíhaček Gripen podle něj v této situaci nezbývá téměř žádný.

"Nákup letounů Jas-39 Gripen lze uskutečnit jen za předpokladu rychlého růstu dluhu nebo škrtů v jiných rozpočtových kapitolách. Vláda bude proto muset hledat jiné úspornější cesty k zajištění vzdušného prostoru republiky," doplnil Fajmon.

Variant existuje několik
Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka má vláda jednat o levnější variantě ochrany vzdušného prostoru do měsíce: ve hře je stále nákup britsko-švédských gripenů, ale i starších letadel, které například nabízeli Američané. Vláda podle Tvrdíka určitě nenakoupí všech plánovaných 24 bojových letounů Jas-39 Gripen.

Vojenští experti spekulovali například o vyhlášení nového tendru s cenově zajímavějšími nabídkami, o nákupu starších letadel a jejich modernizaci, nebo o případném pronájmu či o převzetí ochrany vzdušného prostoru partnery z NATO za finanční úhradu. V souvislosti s tím byli uváděni blízcí sousedé jako Německo nebo Polsko.

Polsko ochranu neodmítá
Jednou z možností, jak zajistit ochranu českého vzdušného prostoru je i pomoc ze zahraničí, například z Polska. Jak oznámil náměstek polského ministra obrany Janusz Zemke, Polsko by mohlo souhlasit s ochranou českého vzdušného prostoru, avšak je k tomu třeba detailního plánování.

"Byl by to krok s dalekosáhlými finančními důsledky," řekl náměstek agentuře PAP a dodal, že takováto spolupráce mezi Českou republikou a Polskem "není vyloučena".

Letecký park dosluhuje
Současná letadla ve výzbroji českých vzdušných sil nejsou podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka kompatibilní s letouny NATO. Armáda už musela kvůli zastaralosti vyřadit poslední ruské bombardéry Su-22. Prostor nad Českem tak několik měsíců střeží pár strojů MiG-21, jejichž životnost však končí v roce 2004.

O přezbrojení českého letectva stíhačkami západní výroby se hovoří již od roku 1997. Výrazný posun ve výběrovém řízení však nastal až loni. V květnu 2001 z něj totiž odstoupily nejprve firmy Lockheed Martin a McDonell-Douglas/Boeing, poté i konsorcium EADS a společnost Mirage Dassault Aviation. Z původních uchazečů tak zůstal jen výrobce Gripenů. Loni v prosinci vláda rozhodla, že zahájí s tímto konsorciem jednání o dodávce letounů.

Vzhledem k posledním událostem a s přihlédnutím na ničivé záplavy však patrně budou podle expertů muset politici uvažovat i o letounech jiných firem jako jsou právě Lockheed Martin či Mirage.

Rakousko sáhlo po Eurofighteru
Nedávné povodně pravděpodobně ovlivní také plány okolních zemí, které uvažovaly o nákupu nových nadzvukových letounů. Neutrální Rakousko, které dosud používá švédské stíhačky staršího typu, uvažuje o snížení již schváleného počtu letounů Eurofighter, které se chystá nakoupit, ze 24 na 18. Původně chtěla rakouská vláda nakoupit rovněž stroje Jas-39 Gripen.

Maďarsko, které má v leteckém parku stíhačky MiG-21 a MiG-29, loni v září rozhodlo, že koupí 14 švédských gripenů na leasing. Stejně vyzbrojené Polsko zatím vybírá mezi nabídkami letounů F-16, Gripen a Mirage 2000.

Přes finanční problémy dala polská vláda najevo, že tendr na nákup 48 letadel bude dokončen ještě letos.

Slovensko o případném tendru na 18 nových bojových letounů rozhodne až po zářijových volbách a listopadovém summitu NATO a tedy případném pozvání Slovenska do Severoatlantické aliance.