Turecko žádá NATO o setrvání systému Patriot, Německo i USA je stahují

Turecko apelovalo na své spojence v NATO, aby posílili tamní protiraketovou obranu proti syrským raketám. Německo, stejně jako Spojené státy, je nicméně nadále rozhodnuto stáhnout své baterie systému Patriot. Aliance nyní čeká, které státy zaplní vzniklé mezery.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen ve svém prohlášení naznačila, že bojové letouny je turecké letectvo schopné odrazovat samo. Severoatlantická aliance je připravena vyslat na obranu Turecka pozemní jednotky, uvedl již dříve generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nyní jsou zde ovšem jiné výzvy, které spolu s Tureckem a dalšími členy Aliance diskutujeme, dodal Stoltenberg.

Kam dál?
Španělské Patrioty v Turecku zůstanou, dokud NATO nerozhodne jinak (24.8. 2015)

Zdroj: Jordan Times (Jordánsko)

---

Ruské výpady posilují vazby Turecka s NATO a Katarem

Narušením tureckého vzdušného prostoru svými stíhačkami Moskva podle pozorovatelů záměrně rozšířila své spory se Západem v Sýrii. Tento krok může nicméně také motivovat Turecko ke sblížení s regionálními partnery, zejména Katarem. Podle velvyslanců jednoho z členských států NATO v Ankaře se Rusko snaží naznačit, že nenechá Turecko ani NATO rozhodovat o budoucnosti Sýrie.

Turecko nechce, aby konflikt v Sýrii přerostl v krizi mezi Ruskem a NATO, ani mezi Ruskem a Tureckem, uvedl turecký premiér Ahmet Davutoglu. Dodal však, že pravidla pro nasazení tureckých ozbrojených sil platí pro bojové letouny Sýrie, Ruska nebo jakéhokoliv jiného státu. Toto prohlášení považují někteří diplomaté za blafování – podle nich se Turecko bude snažit konfliktu s Ruskem vyhnout.

Turecko s Katarem spojuje podpora skupin bojujících proti syrskému prezidentu Bašáru Asadovi a odmítavý postoj k politice ruského prezidenta Vladimira Putina v Sýrii. Právě Katar a Turecko mohou ruskými zásahy v Sýrii utrpět nejvíce, uvedl ředitel INEGMA institutu v Dubaji Theodor Karasik.

Kam dál?
NATO podporuje Turecko po údajném zásahu Íránu ruskou raketou (9.10. 2015)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Kreml dokázal bleskově otočit domácí veřejné mínění ohledně Sýrie

Vojenskou intervenci Washingtonu v Iráku z roku 2003 a neustálé zásahy USA na Blízkém východě Kreml roky kritizoval. Během svého vpádu do Sýrie ovšem Moskva praktikuje stejnou mediální kampaň, jakou použil George W. Bush pro zisk Američanů. Začátkem kampaně v Sýrii se ruské ministerstvo obrany změnilo v televizní stanici s úhlednými záběry a animovanou grafikou.

Intervenci v Sýrii Moskva představuje jako krok, který zabrání pozdějšímu přechodu ozbrojenců hnutí Islámský stát do Ruska. Mnoho Rusů tuto ukázku bere jako důkaz obrození ruské armády a diplomacie. Dříve podporovalo přímou vojenskou intervenci v Sýrii jen 14 % Rusů, nyní ji podporuje 72 %. Tlak propagandy, kdy jsou i během předpovědi počasí hodnoceny klimatické podmínky pro letecké údery, změnil veřejné mínění během necelých dvou týdnů.

Zdroj: Reuters (USA)

---

V Afghánistánu se zřítila helikoptéra RAF

Při přistání na velitelství mise NATO Resolute Support v afghánském Kábulu došlo ke zřícení helikoptéry Puma Mk2 patřící britskému Královskému letectvu (RAF). Při nehodě zemřelo pět lidí, včetně dvou vojáků RAF.

Britské ministerstvo obrany již vyloučilo, že by se mohlo jednat o povstalecký útok, okolnosti neštěstí jsou však dále vyšetřovány. V době zřícení se na palubě helikoptéry nacházelo 10 lidí.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Švédští konzervativci hlasovali pro členství v NATO

Švédská strana Křesťanští demokraté hlasovala pro úsilí země o vstup do NATO – všechny konzervativní strany švédské opozice tedy nyní upřednostňují vstup do Aliance. Současná levicová vládní koalice je proti vstupu do NATO, ve Švédsku se nicméně rýsuje možnost předčasných parlamentních voleb. Průzkum veřejného mínění z října 2014 ukázal, že kvůli rostoucímu napětí s Ruskem většina Švédů podporuje vstup do NATO.

Kam dál?
Švédský ministr obrany dotazován na „tajné“ rozhovory s NATO (23.9. 2015)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)