Podle informací tureckých médií získá Ankara ruský systém S-400 Triumf s dosahem až 400 kilometrů za zhruba 2,5 miliardy dolarů (54 miliard korun). Informaci potvrdil turecký Nejvyšší úřad pro zadávání veřejných zakázek s tím, že smlouva zahrnuje možnost nákupu druhého systému. Dodávka je plánována na jaro 2020.

Úřad nezveřejnil žádné technické ani finanční podrobnosti kontraktu, nicméně turecký prezident Erdogan předtím potvrdil, že Turecko si na koupi půjčí od Ruska v ruských rublech namísto amerických dolarů.

Šéf ruské státní korporace Rostech Sergej Čemezov deníku Kommersant nastínil, že Ankara zaplatí 45 procent z ceny jako zálohu a zbývající část má pokrýt ruský úvěr, poskytnutý ze státní pokladny.

Turecko se tak stane první členskou zemí NATO vybavenou moderním ruským zbrojním systémem. Před nákupem ruského raketového systému ale Ankaru spojenci opakovaně zrazovali. Turecká armáda, druhá největší v Alianci, bude podle kritiků záviset na ruské výzbroji, která navíc není kompatibilní s protivzdušnými a protiraketovými prvky ostatních spojenců a nemůže být začleněna do společné obranné architektury.

Znepokojení vyvolává dohoda rovněž kvůli tomu, že byla uzavřena navzdory západním sankcím vůči Rusku za ruskou anexi Krymu.

Alianční představitelé Turecko varovali před blíže nespecifikovanými důsledky, které s sebou nákup pokročilého ruského systému může přinést. Experti pak přirovnávají akci Ankary k pořízení „trojského koně“. Turecký prezident Erdogan nicméně označil vztahy s NATO „za pevné“.

Vztahy mezi Moskvou a Ankarou se v roce 2015 prudce zhoršily poté, co Turecko sestřelilo ruský letoun nasazený do operací v Sýrii. Záhy se ale vztahy opět zlepšily a úvahy o nákupu ruského raketového systému tomu přispěly.

O prodeji systémů S-400 Turecku se přitom hovořilo už před dvěma lety. Do původního tureckého tendru se přihlásily jen Rusko a Čína. Ankara si vybrala Čínu ale na nátlak spojenců nakonec tendr zrušila.

Ruský S-400 patří mezi pokročilé zbraňové systémy. Moskva raketové baterie nasadila například na obsazeném Krymu, v exklávě Kaliningradu nebo na své operační základně v syrské Latákiji.