Trump poprvé navštíví NATO. Tématy budou terorismus a obranné výdaje

24. května 2017  13:12
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek poprvé osobně sejde se spojenci z NATO. Hlavními tématy schůzky hlav států a premiérů v nové centrále Aliance v Bruselu bude boj proti terorismu a zvyšování výdajů na obranu. „Bude to krátké, ale velmi důležité setkání,“ uvedl ve středu šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.  
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americký prezident Donald Trump | foto: NATO Photos

Čtvrteční schůzka nebude obvyklým summitem NATO, spíše symbolickým setkáním. Ze strany evropských spojenců má pomoci přesvědčit nového amerického prezidenta o tom, že Aliance „není zastaralá“. Ze strany USA pak ujistit nervózní spojence, že Spojené státy dostojí svým spojeneckým závazkům a jsou ochotny přispěchat v případě ohrožení na pomoc.

(Ne)summit

Čtvrteční schůzka premiérů a prezidentů NATO není formálně plnohodnotným aliančním summitem. Obvykle summity NATO trvají dva dny a konají se co dva roky. Naposledy se nejvyšší představitelé členských zemí sešli loni ve Varšavě. Další by se měl uskutečnit příští rok rovněž v Bruselu. Obecně se předpokládá, že v roce 2019 se uskuteční výroční summit ve Washingtonu, kde byla 4. dubna 1949 Severoatlantická aliance založena.

I přes hlavně ceremoniální program budou mít prezidenti a předsedové vlád hned několik zásadních témat k jednání během čtyřhodinové pracovní večeře. Podle šéfa NATO Stoltenberga spojenci rozhodnou o větší podpoře široké mezinárodní koalice bojující proti takzvanému Islámskému státu (IS).

Diskutovat mají také o tom, zda by se NATO jako organizace neměla stát přímo členem koalice bojující v Iráku a Sýrii proti teroristům. V koalici, která má nyní skoro sedm desítek členů, jsou zapojeny prakticky všechny členské země včetně Česka.

NATO jako celek podporuje operace svými radarovými letouny AWACS a její vstup by kromě politického signálu i ve světle pondělního teroristického útoku v Manchesteru, mohl prakticky pomoci například s koordinací a plánováním. Vstup by přitom nutně nemusel znamenat, že by se Aliance zapojila do bojových operací.

„Naše setkání ukáže, že všichni spojenci v NATO zůstávají jednotní v boji proti terorismu ve všech jeho podobách,“ prohlásil Stoltenberg. Podotkl, že NATO nemá žádnou žádost o vyslání svých vojáků do Iráku či Sýrie. Upozornil rovněž, že se spojenci poučili z předchozích konfliktů právě v Iráku nebo Afghánistánu a za nejlepší zbraň, jak čelit islamistům a terorismu, považují především výcvik a podporu místních sil a následnou stabilizaci země.

Českou republiku bude na schůzce zastupovat prezident Miloš Zeman. Česko do boje proti IS přispívá nejen dodávkami munice, nebo vysláním polního chirurgického týmu, ale pomáhá právě s výcvikem iráckých vojáků. Speciální poradní a výcvikový tým školí irácké letce používat a udržovat bitevníky L-159, které Irák z Česka nakupuje a používá je k úderům proti islamistům.

Spravedlivé výdaje na obranu

Druhým zcela zásadním tématem pak budou podle Stoltenberga výdaje na obranu. Spojené státy chtějí vidět, že Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a Evropa chce, aby Washington potvrdil svůj závazek a přihlásil se k bezpečnosti Západu prostřednictvím článku pět Washingtonské smlouvy.

Už v roce 2014 na summitu ve Walesu se kvůli komplikující se situaci ve světě NATO dohodlo na zvýšení výdajů na obranu. Do roku 2024 by měly členské země skutečně vydávat v této oblasti dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Propad ve výdajích od té doby Aliance skutečně zastavila, dvě procenta HDP ale kromě USA dává jen další čtyři země - Británie, Estonsko, Polsko, Řecko. Další mají hranice dosáhnout letos a příští rok.

Po „spravedlivém rozložení nákladů na obranu“ volají především Spojené státy a Trump sám. Ten chce do konce roku od svých partnerů vidět návrhy konkrétních plánů a dat, jak toho chtějí dosáhnout. Jinak by podle varování amerických představitelů mohly USA začít vlastní závazky omezovat.

„Není fér, že platíme téměř čtyři procenta a další země, které jsou přímo ohroženy, platí jedno procento, když mají platit dvě procenta,“ prohlásil nedávno Trump. Američané přitom po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině po letech významně svou přítomnost pro ujištění spojenců posilují.

„Rozhodneme, že spojenci budou sdílet a předkládat zprávy o svém pokroku každý rok,“ nastínil z programu čtvrtečního jednání Stoltenberg. Představitelé zemí tak budou muset odsouhlasit přípravu akčních plánů do konce roku i s tím, že budou popisovat, jak cílů dosáhnou a jak peníze využijí.

Některé státy - jako třeba Německo - už před schůzkou avizovaly, že své závazky v podobě zvýšení výdajů na obranu splní. „Je zcela správné, aby břemeno bylo spravedlivě rozděleno,“ uvedla německá ministryně obrany Ursula Von der Leyen s tím, že Německo začalo se zvyšováním svého obranného rozpočtu. Nyní vynakládá přibližně 1,2 procenta HDP, výdaje tak chce prakticky zdvojnásobit.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.