Talibanec převlečený za afghánského vojáka zastřelil dva Francouze

Muž oblečený v uniformě Afghánské národní armády zastřelil dva francouzské příslušníky mezinárodních jednotek ISAF ve východoafghánské provincii Kapisa. K odpovědnosti za atentát se přihlásilo hnutí Taliban, jehož mluvčí uvedl, že pachatel vraždy vstoupil do afghánské armády právě proto, aby tento útok provedl. Sám byl posléze také zastřelen.

Paříž potvrdila, že oběťmi byli příslušníci Francouzské cizinecké legie. Tento incident zvýšil počet letos zabitých koaličních vojáků v Afghánistánu na 563. Loni jich v této zemi padlo 711.

Kam dál?
Afghánský pilot zastřelil devět Američanů
Západ: Agenti pomůžou odhalit Talibance v afghánských silách
Němci se bojí spolupráce s afghánskými vojáky

Zdroj: Daily Times (Pákistán) 

---

Turci si spletli pašeráky cigaret a kurdské povstalce: 35 mrtvých civilistů

Turecké vojenské letouny podnikly nálet na jihu země poblíž hranic s Irákem, při kterém zahynulo 35 civilistů. Turci si zřejmě spletli pašeráky cigaret s kurdskými povstalci. K neštěstí došlo poblíž kurdské vesnice Ortasu v provincii Sirnak. K útoku byla pravděpodobně použita americká bezpilotní letadla.

„Jde o nešťastnou operační nehodu,“ komentoval událost Huseyin Celik, zástupce předsedy vládnoucí turecké Strany spravedlnosti a rozvoje. Turecká armáda uvedla, že obdržela zpravodajské informace o plánovaném pohybu povstalců Kurdské strany pracujících (PKK) v regionu. Nyní incident vyšetřuje, zatím se za něj neomluvila.

Turecká vláda slíbila podnikat více náletů a pozemních útoků poté, co v říjnu přívrženci Kurdské strany pracujících zabili 24 tureckých vojáků. PKK je Tureckem, Evropskou unií i Spojenými státy americkými považována za teroristickou organizaci. Její bojovníci operují z úkrytů v horách na irácké straně turecko-irácké hranice.

Kam dál?
Turecké F-16 zaútočily na základny PKK v Iráku
Turecko spustilo masivní operaci v Iráku

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Pákistán: Alianční konvoje by za průjezd Pákistánem měly platit poplatky

Ministr obrany Pákistánu Ahmed Mukhtar uvedl, že alianční zásobovací konvoje se rozjedou pouze v případě, že americká vláda začne platit poplatky za jejich průjezd. Konference všech pákistánských stran však nedávno dospěla k závěru, že zásobování aliančních jednotek v Afghánistánu přes Pákistán by mělo být trvale přerušeno.

Někteří Pákistánci však upozorňují, že pokud by spojenci od nynějška měli platit za průjezd zásobovacích konvojů, měli by také zpětně doplatit peníze nutné na opravu poškozených silnic. Ty jsou v současnosti v ruinách kvůli těžkým aliančním cisternám a přepravním kontejnerům a jsou téměř nepoužitelné pro běžnou dopravu.

Kam dál?
Pákistán: Blokáda poškozuje místní hospodářství
Pákistán bude blokovat alianční zásoby „několik týdnů“

Zdroj: Nation (Pákistán) 

---

Američtí mediální poradci se nečekaně stáhli z Afghánistánu

Až do tohoto týdne působili v Američany financovaném informačním centru afghánské vlády američtí PR poradci, kteří učili afghánské představitele, jak rozvíjet vztahy s veřejností a především, jak pořádat tiskové konference. Tento týden však byli američtí vojenští i civilní poradci z centra náhle staženi.

Američané uvedli, že nastal čas, aby afghánští byrokrati sami předávali veřejnosti zprávy, a že stažení poradců bylo plánováno již delší dobu a je součástí postupného stahování Američanů z Afghánistánu. Podle Afghánců Američanům vadila kritika civilních úmrtí během razií NATO, která zazněla na tiskové konferenci minulý týden. Podobně však afghánský prezident Hamid Karzáí kritizuje mezinárodní společenství v Afghánistánu již několik let. Aliance tvrdí, že za většinu civilních úmrtí může Taliban, ne jednotky ISAF.

Afghánci pracující v informačním a mediálním centru afghánské vlády o odchodu Američanů nevěděli, všimli si však, že Američané nejsou spokojeni s některými novými afghánskými zaměstnanci centra.

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Bosenští vůdci se shodli na vytvoření nové vlády

Muslimští, chorvatští a srbští politici v Bosně se dohodli na vytvoření centrální vlády. Tato shoda ukončí čtrnáctiměsíční politickou krizi a bezvládí trvající od voleb v říjnu 2010. Bosna je od války v polovině 90. let hluboce rozdělenou zemí. Daytonská mírová smlouva vytvořila dvě semi-autonomní entity – Republiku srbskou a bosensko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny.

„Nikdo nakonec nedostal to, co opravdu chtěl, ale je dobře, že to již skončilo,“ komentoval dosažení shody lídr bosenských Srbů Milorad Dodik. Podle dohody bude premiérem bosenský Chorvat a ministrem zahraničí bosenský muslim.

Dohoda o vytvoření nové ústřední vlády umožní Bosně pokračovat ve vyjednáváních o vstupu do Evropské unie a Severoatlantické aliance, získat zpět přístup ke zmrazeným mezinárodním fondům a přijmout státní rozpočet na příští rok. Evropská unie však dále požaduje, aby Bosna přijala zákon o referendu a distribuci státní pomoci, aby se mohla stát kandidátskou zemí na vstup do EU.

Kam dál?
Bosna a Hercegovina stagnuje, politici jsou rozděleni

Zdroj: BBC (Velká Británie)