Svět se změnil a z bezpečnosti je téma prezidentských voleb

19. prosince 2017  12:53
Lubomír Světnička, natoaktual.cz
V předvolebním klání prezidentských kandidátů před pěti lety patřila obrana, bezpečnost a zahraniční politika k velmi okrajovým tématům. Chování Ruska, údery teroristů, migrační krize i hrozby z kyberprostoru však rázem ze zajištění bezpečnosti vytvářejí voliči bedlivě sledovanou agendu. A současní uchazeči o Hrad jsou si toho dobře vědomí.  
Kandidáti do prezidentských voleb 2018 | foto: natoaktual.cz

Moderovaná debata osmi prezidentských kandidátů o obraně, bezpečnosti a zahraniční politice, vysílaná 12. prosince živě z pražského CEVRO Institutu, jasně ukázala, jak se z dříve „okrajové záležitosti pro úzkou komunitu“ vojáků, expertů a diplomatů relativně velmi rychle stalo důležité a pečlivě sledované téma i pro širší veřejnost. Téma, které bez všech pochybnosti bude důležitou součástí agendy nové hlavy státu.

Celý záznam debaty prezidentských kandidátů

Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek to očividně dobře vědí a s většími či menšími úspěchy svou možnou roli prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil nikterak nepodceňují.

Ne, že by v minulosti tato oblast nebyla důležitá, jen v klání před úplně první přímou volbou před pěti lety stála  hodně v pozadí. Jako takové „nutné povídání“, ke kterému se kandidáti prostě „museli vyjádřit“, aniž by to mělo nějaký vliv na voliče (psali jsme v článku zde).

NATO - základ bezpečnosti

Jednoznačná shoda panuje mezi kandidáty i v tom nejzákladnějším - úloze Severoatlantické aliance jako garanta kolektivní bezpečnosti, pevném zakotvení ČR v transatlantické prostoru a ve spojenectví s USA.

To tentokrát se v důsledku dramaticky změněného bezpečnostního prostředí posledních několika let jednoznačně potvrdilo, že prezidentští kandidáti v záležitostech týkajících obrany a bezpečnosti vědí nebo vědět chtějí a mají co říci. Což se ostatně od hlavy státu očekává.

Hned v několika aspektech debata poodhalila, jak vážně to s obranou a bezpečností jednotliví kandidáti myslí. Zajímavé přitom je, že avizovaný a obecně očekávaný názorový střet osmičky se tak trochu paradoxně moc nekonal. V klíčových otázkách se totiž kandidáti více méně shodli.

Ať už jde o jednoznačnou shodu ohledně potřeby navýšit výdaje na obranu nebo pokračovat v sankcích uvalených na Rusko ze strany EU v reakci na anexi Krymu a podporu separatistů na východní Ukrajině. Podobně tomu bylo i ohledně vyslání českých vojáků do Pobaltí v rámci posílení východní hranice NATO či jasné podpory vstupu Gruzie do Aliance.

Odpovědi kandidátů ano/ne na aktuální bezpečnostní témata

0
12345
DrahošANOANOANOANONENE
FischerANOANOANOANOANONE
HannigNENEANONEVÍM6 MĚSÍCŮ
ANO
HilšerANOANOANOANONENE
HoráčekANOANOANOANONENE
HynekANOANO*ANOANOANONE
KulhánekANOANO*ANOANOOMEZENĚ
NE
TopolánekANOANOANOANONENE

OTÁZKY:

  • 0 -  Měla by ČR vydávat 2 % HDP na obranu?
  • 1 - Jste pro pokračování sankcí uvalených na Rusko ze strany EU v reakci na anexi Krymu a na podporu separatistů na východní Ukrajině?
  • 2 - Podporujete přítomnost Armády ČR v Pobaltí v rámci posílení východní hranice NATO?
  • 3 - Jste pro vstup Gruzie do NATO?
  • 4 - Jste pro znovuzavedení povinné základní vojenské služby?
  • 5 - Podpořil byste konání referenda o členství ČR v NATO?    

* politické ano, ekonomické ne

Rusko mezi hlavními hrozbami

Podpora pro vstup Gruzie do NATO se od debaty před pěti lety výrazně posunula, patrně v důsledku vývoje ruské politiky k nejbližším sousedům. Zatímco tehdy byl pro vstup jediný kandidát (Přemysl Sobotka), dnes by vstup kavkazské republiky podpořili všichni kromě Hanniga, který uvedl, že neví.

Dobrým znamením pro českou obranu je taky téměř jednohlasná podpora (opět kromě Hanniga) navýšení rozpočtu na obranu na 2 % HDP, k nimž se ČR po vstupu do NATO zavázala.

A jednoznačná shoda panuje mezi kandidáty i v tom nejzákladnějším - úloze Severoatlantické aliance jako garanta kolektivní bezpečnosti, pevném zakotvení ČR v transatlantické prostoru a ve spojenectví s USA. Za povšimnutí stojí, že to je prakticky stejné jako u kandidátů před pěti lety, včetně pozdějšího vítěze a současného prezidenta Miloše Zemana.

Když pomineme Petra Hanniga, všichni také jasně deklarovali, že by nepodpořili konání referenda o setrvání NATO. Zařazují se tak do proudu myšlení, který vyžaduje po čelních představitelích státu plnou zodpovědnost za strategická rozhodnutí týkající se obrany a bezpečnosti země.

Prioritizace hrozeb pro ČR
Drahoš1) Putinovské Rusko s hybridními hrozbami, 2) militantní islamismus a terorismus, 3) nedostatečná odolnost naší společnosti, 4) kybernetické hrozby
Fischer1) Rusko a související hybridní válka, 2) Čína + její pronikání do Evropy a přítomnost v Africe, 3) jaderné zbraně a jejich proliferace, 4) návrat islamistů a riziko terorismu, 5) kybernetické hrozby, 6) nekontrolovaná migrace
Hannig1) nekontrolovaná migrace, 2) povinné kvóty, Dublin IV, 3) terorismus z toho vyplývající
Hilšer1) mezinárodní terorismus, 2) Rusko, hybridní válka a dezinformace, 3) Čína z ekonomického hlediska
Horáček1) Ruská federace, 2) mezinárodní terorismus, 3) naše vlastní slabost
Hynek1) my sami, pokud budeme podceňovat obranu, 2) islámský stát, islamizace Evropy, 3) evropský úředník
Kulhánek1) mezinárodní terorismus, 2) Rusko, 3) Severní Korea
Topolánek1) my sami, 2) mezinárodní terorismus, 3) Rusko

Naprosto markantní posun v nahlížení na bezpečnostní hrozby a výzvy v porovnání s obdobím před pěti lety pak ukázala debata ve chvíli, kdy měli kandidáti jasně seřadit hlavní hrozby pro ČR podle priority. Téměř všichni totiž za jednu z hlavních hrozeb označili současné Rusko a jeho hybridní boje.

Naopak jedním z mála témat, kde se kandidáti rozcházeli, bylo znovuzavedení povinné základní vojenské služby. Pole kandidátů se názorově dělí na poloviny.

Kolik na obranu? 2 nebo 200 miliard

Možná trochu zjednodušeně, ale o to zřetelněji, se pak během krátkého jednoduchého kvízu ukázalo, jaké znalosti o bezpečnostní problematice osmička kandidátů má. Lze přitom vyvodit, že počet správných odpovědí jednoznačně určuje, kdo z kandidátů bere svou potenciální roli jako velitele ozbrojených sil vážně a v základní problematice se orientuje.

Široký záběr kandidátů

Posledním ale velmi důležitým nezvratným důkazem o tom, že obrana, bezpečnost a zahraniční politika po letech „vystupuje ze stínu“ je nesmírně široké spektrum dalších bezpečnostních témat, o kterých současní prezidentští kandidáti očividně uvažují, přikládají jim váhu a dovedou o nich hovořit.

Žádný z osmičky kandidátů sice neodpověděl správně na všech pět otázek, ale podobné „přezkoušení“ před pěti lety bylo pro tehdejší prezidentské kandidáty doslova fiaskem (psali jsme v článku zde).

Nejlepší znalosti prokázali Mirek Topolánek a Jiří Drahoš, když odpověděli správně na čtyři. Následovali těsně Fischer s Horáčkem se třemi správnými. Se dvěma body Hilšer, Kulhánek a Hynek, u kterého byla neznalost vzhledem k jeho letité pozici v čele Asociace obranného průmyslu vcelku překvapením. Petr Hannig pak znal správnou odpověď na jedinou otázku a jakoby své roli v čele země už předem sám nevěřil.

Že se jmenuje současný předseda Vojenského výboru NATO gen. Petr Pavel, nevěděl kromě Hanniga také Horáček, který napsal jméno generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Také na druhou otázku, která země vstoupila do NATO zatím jako poslední (Černá Hora), chybovalo překvapivě několik kandidátů. Hilšer a Hynek nenapsali nic. Kulhánek uvedl Bulharsko, které sice členem Aliance je ale už delší dobu a Topolánek zase Gruzii, která o členství teprve usiluje.

Správnou odpověď na třetí otázku, že v průběhu druhého roku funkčního období nového prezidenta České republiky uplyne 70 let od podpisu Severoatlantické smlouvy, věděli jen Drahoš, Kulhánek a Topolánek.

Pozoruhodné byly odpovědi na čtvrtou otázku v pořadí. Jaký je návrh rozpočtu ministerstva obrany České republiky pro rok 2018? Správná odpověď 58,9 miliardy a tolerance odpovědí byla 1,5 miliardy. Trefili se jen Horáček s Topolánkem. Hannig, Hilšer a Hynek nenapsali nic. Drahoš obraně připsal pouhé dvě miliardy korun a Fischer zase astronomických 200 miliard. Kulhánek pak 80 miliard.

Nejúspěšnější otázkou pro kandidáty se tak stal asi poslední pátý dotaz. Že má česká armáda přibližně 23 800 profesionálních příslušníků vědělo šest kandidátů. Vratislav Kulhánek tipoval jen 15 tisíc a Petr Hannig nenapsal nic.

Debata prezidentských kandidátů o zahraniční politice a bezpečnostních otázkách (3. 12. 2012)

Debata prezidentských kandidátů o obraně, bezpečnosti a zahraniční politice před pěti lety.

Nová témata, se kterými se počítá

Posledním ale velmi důležitým nezvratným důkazem o tom, že obrana, bezpečnost a zahraniční politika po letech „vystupuje ze stínu“ je nesmírně široké spektrum dalších bezpečnostních témat, o kterých současní prezidentští kandidáti očividně uvažují, přikládají jim váhu a dovedou o nich hovořit.

Zřejmě poprvé se tak na této úrovni objevuje otázka odolnosti a soudržnosti státu a společnosti vůči nevojenským hrozbám, ohrožení kritických infrastruktur, kybernetickým útokům či propagandě - takzvaná „resilience“ (Drahoš).

Nebo volání po investicích nejen do armády, ale také do „chytré“ diplomacie (Fischer). Poprvé se také objevuje téma globálních velmocenských ambicí Číny (Hilšer), nebo bezpečnostní riziko v podobě jaderného a raketového programu severokorejského režimu či zhoršující se klimatické podmínky v subsaharské Africe, které mohou spustit další hromadné „stěhování národů“ za lepším živobytím více na sever (Kulhánek).

Lubomír Světnička
autor je redaktorem natoaktual.cz

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.